O vyšším odpisu řeckého dluhu a Achillových patách eurozóny (1/2)

Čtěte také:

• Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

  Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

• Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

  I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

• Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)

  Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?

• Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)

  Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.

• Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)

  Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.

• Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)

  Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.

• Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)

  Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

  "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

• Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

  Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

Autor: Jan Bureš

Nejnovější články autora:

• Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny roste(10.5.)

  Eurozóna včera pozastavila část plánovaných plateb do Řecka (1 miliardu eur), první varovný výstřel pro řecké politiky. Německý ministr financí Schäuble současně zopakoval, že nemůže Řeky nutit zůstat v eurozóně, pokud nebudou schopni přijmout další úsporná opatření.

• Volební víkend v Evropě: Nervozita na trzích roste(4.5.)

  Evropa má před sebou supervolební víkend. Druhé kolo prezidentských voleb ve Francii a parlamentní volby v Řecku právem na trhy vracejí nervozitu.

• Evropa ve stopách Japonska?(19.4.)

  Ve středu německý dluhopisový trh investorům mrazivě připomněl japonskou zkušenost. Poprvé za posledních dvacet let se dvouletý výnos propadl pod japonské úrovně a desetiletý výnos spadl na historická minima (1,63 %). Japonci ovšem na deflační dráhu nastupovali ve chvíli, kdy měli daleko více nadhodnocené akcie, a právě jejich setrvalý propad tlačil dolů výnosy "bezpečných" fixně úročených instrumentů.

• Španělská realitní bublina splaskává pomalu a výnosy opět nebezpečně rostou(6.4.)

  Španělské výnosy dál nebezpečně rostou a na úrovních 5,81 % jsou nejvýše od prosince 2011. Napětí se viditelně přenáší do Itálie a je vidět i na trzích s pojištěním proti bankrotu (CDS). Co mohou Španělé a Evropa udělat pro to, aby negativní trend obrátili?

• Je éra levných peněz u konce?(5.4.)

  Strach a skoro 3% propad německých akcií mají jeden hlavní důvod - investoři se bojí konce éry levných peněz. Obavy odstartoval úterní zápis z posledního zasedání Fedu, ze kterého vyplynulo, že v Americe rozhodně není na spadnutí třetí kolo kvantitativního uvolňování měnové politiky (QE 3). Včera na jestřábí notu přeladil i šéf ECB Mario Draghi, který kladl velký důraz na inflační rizika, a nepřímo tím vyloučil další přilévání peněz do finančního systému evropských periferií (LTRO).

• Brusel navýší záchranné fondy. Bude odhadovaný bilion eur stačit?(30.3.)

  Na dnešním summitu EU pravděpodobně vznikne dohoda na dalším navýšení záchranných fondů EU. Podle Financial Times by se dostupné prostředky měly zvýšit na 700 miliard eur, mluví se až o bilionu eur. Vedle nového fondu ESM (500 miliard) by měl dále také fungovat stávající EFSF.

• Španělské dluhopisy křičí: Naše země má problém!(28.3.)

  Španělsko opět začíná plnit první stránky světových deníků. A ne zrovna v příjemných souvislostech. Při cestách tento týden se mějte na pozoru před čtvrteční generální stávkou, španělský deficit v roce 2011 dosáhl 8,5 % HDP (vysoko nad plánovanými 6 %) a příjmy státního rozpočtu padají i na začátku roku 2012 (deficit za první dva měsíce překonal 20 miliard eur). To nejsou povzbudivé zprávy. Není tak divu, že se španělské dluhopisy znovu dostávají pod tlak.

• Dolar vs. euro: Kdo má navrch? Vítěz je jasný!(15.3.)

  Americký dolar začíná nacházet stále pevnější půdu pod nohama. Přestává platit, že dobré výkony akciových trhů nutně znamenají pohromu. Je to tím, že v takových chvílích již investoři automaticky nenaskakují do spekulativních obchodů financovaných ze super-nízce úročeného dolaru.

• Jak zakročí Brusel proti španělskému deficitu veřejných financí?(13.3.)

  Euroministři včera Řekům definitivně přiklepli druhý balík pomoci a do centra pozornosti se pomalu dostává Španělsko. S ním hraje Evropská komise hru o znovuobnovení důvěryhodnosti rozpočtových pravidel. Španělsko minulý rok přestřelilo deficit veřejných financí o 2,5 procentního bodu na 8,5 % HDP. Pro tento rok plánuje kvůli tomu a kvůli slabému výkonu hospodářství vyšší než původně dohodnutý deficit na úrovni 5,8 % HDP (oproti 4,4 % HDP). A to Evropské komisi přijde hodně.

• Spustí se řecké CDS?(9.3.)

  Začíná největší restrukturalizace ve světové historii týkající se 206 miliard eur řeckého dluhu v rukou soukromých investorů. K PSI (dobrovolnému odpuštění řeckého dluhu) se přidali věřitelé držící přes 85 % dluhu. To je dobrá zpráva, protože účast je dost vysoká na to, aby osekání řeckého dluhu vůbec proběhlo. To je podmínka k nastartování druhého záchranného balíku, bez kterého by Řekové již tento měsíc neřízeně padli.