Obsah stránky

Deset let eura a jeho sedm největších tajemství (1/2)

9.1.2012  5:15 Autor: Pavel Kohout

Autor logo: Finmag.cz

Když začátkem roku 2002 lidé dostali do rukou eurové bankovky a mince, byla to velká sláva. Ale někteří již věděli, že euro není dobrý projekt. Dokonce i někteří z těch, kdo euro pomáhali prosadit.

reklama
10 let eura

To je první velké tajemství eura: Zasvěcení věděli hned od počátku, že měnová unie napříč tolika rozdílnými ekonomikami nebude fungovat dobře, protože teorie i zkušenost hovoří proti. Romano Prodi například již začátkem roku 2002 prohlásil, že Pakt růstu a stability je hloupý a rigidní.

Možná, že cílem evropských integrátorů bylo dovést eurozónu úspěšně ke krizi, a pak vážně sdělit lidu: "Vidíte, společná měna nemůže existovat bez společné rozpočtové politiky, takže nám dejte moc teď hned a žádné okolky. Když my, Bruselané, nedostaneme více moci, euro zkrachuje a vy budete trpět nezaměstnaností a bídou, bu bu bu!"

Citové vydírání

To se přesně děje. Každý den slýcháme, jak zásadní je záchrana eura; kolik bilionů a trilionů by stál rozpad eurozóny a jak životně důležité je spojit síly a sjednotit se. ("Sjednotit se" lze do jazyků menších států přeložit jako "poslouchat rozkazy a nediskutovat".) Toto vše jsou manipulace.

Eurozóna se nemůže rozpadnout – to je druhé velké tajemství. Žádný stát neopustí euro dobrovolně, protože oceňovací rozdíly v účetních bilancích bank by hned druhý den způsobily obrovskou bankovní krizi. Proto Německo nezavede "novou marku". Z eurozóny nelze vylučovat, takže není možné zbavit se rozpočtových hříšníků. Pokud se eurozóna rozpadne, bude to trvat dlouhá léta a ekonomiky se mezitím přizpůsobí.

Citové vydírání založené na "nutnosti okamžité záchrany společné měny" postrádá ekonomický smysl. Záchranu potřebují francouzské, německé nebo belgické banky. Zánik eura je bubák strašící Evropany, aby souhlasili s koncentrací politické a hospodářské moci do rukou hrstky vyvolených.

Vydělá Česká republika na dvourychlostní Evropě?

Tagy:  euro, eurozóna

Čtěte také:

  • Kolik lidí bude pracovat na jednoho důchodce?(21.5.)

    Vyspělé země nastoupily již před mnoha lety trend, který se jim nepodaří zvrátit dlouhá desetiletí - ubývá lidí v produktivním věku při současném prodlužování věku dožití. Stárnoucí populace dává vzniknout řadě fenoménů, například větší spotřebě léků. Jak je vidět na grafu, výhled pro vyspělé země a Rusko není příliš příznivý - kromě USA, kde svůj pozitivní vliv má sehrát přistěhovalectví, se má ve všech zemích snižovat počet lidí, kteří pracují na jednoho důchodce.

  • Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

    I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

  • Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?(21.5.)

    Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného, svůj nástup potvrdí strany, které nejsou ochotné pokračovat v úsporných opatřeních. Minulý týden proto země a její banky přišly o další ratingové body, navíc evropský komisař pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise a Evropská centrální banka pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. Co všechno by řecký exit mohl vyvolat a co by znamenal pro Řecko a další země, pro evropský bankovní sektor a investory?

  • Nejdůležitější politické rozhodnutí v dějinách ECB(20.5.)

    Řečtí politici prakticky bez výjimky tvrdí, že budou chtít znovu jednat o podmínkách finanční pomoci pro svou zemi. Zdají se jim příliš tvrdé. Pokud na to evropští politici nepřistoupí, bude před ECB možná největší rozhodnutí v historii evropské měnové unie.

  • Stěhování národů kvůli daním. Lepení rozpočtů bohaté nezajímá(18.5.)

    Nový francouzský prezident Hollande má možná podporu 52 % Francouzů, jednu menší skupinu voličů ale jistě nepřesvědčil: bohaté. Podle realitní společnosti Knight Frank se již v únoru, kdy tehdejší socialistický kandidát na prezidenta oznámil úmysl zavést 75% daň pro ty nejbohatší (nad 1 milion eur ročně), vzrostla poptávka po nemovitostech v centru Londýna ze strany francouzských zájemců o 68 %. V dalších dvou měsících se zájem o luxusní londýnské rezidence zvýšil od dalších 30 %.

  • Globální dluh? 10násobek HDP!(18.5.)

    Konec krize se nerýsuje a hrozí další regres, tvrdí v nové studii ekonomové Výzkumného ústavu světového hospodářství Maďarské akademie věd. Dřívější, respektive znovu nafouknuté finanční bubliny, za nimiž se skrývá spekulativní kapitál, bez úhony odolaly veškerým vlivům krize.

  • Nové zprávy z Řecka = špatné zprávy z Řecka(17.5.)

    Každý týden ECB hlasuje o tom, zda povolí ELA (emergency liquidity assistance) řecké centrální bance, případně v jaké výši. ELA je v podstatě refinanční operace, které řecká centrální banka dělá vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, čímž poskytuje likviditu řeckým bankám, které si již u ECB nepůjčí (nemají přijatelný kolaterál). Co se aktuálně děje?

  • Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

    Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

  • Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

    "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

  • Nové volby v Řecku: Eurozóna o své "nepovedené dítě" zřejmě přijde(17.5.)

    Rozhovory o možné řecké vládě zkolabovaly a zemi čekají 17. června nové volby. Řečtí politici si vybrali nejistou cestu, která přivodí nejednu bezesnou noc mnoha lidem, především pak investorům, kteří kolikrát ani neví, kde Řecko přesně leží.

reklama

Autor: Pavel Kohout

Nejnovější články autora:

  • Kdo vydělá na inflaci aneb sázka na akcie(21.5.)

    I v krizích mají lidé normální starosti. Třeba jak uložit peníze. Bohatí řeší, jak zachovat své bohatství, chudé zajímá, jak zbohatnout, nebo aspoň jak se nenechat napálit. Mladí stojí před dilematem, zda tvořit rezervy pro založení domova a rodiny, nebo spíše úspory prohýřit. (Upřímně, není to snadná volba.) Střední a starší generaci zajímá, jak nepřijít o hodnotu peněz shromážděných na horší časy.

  • Mitterandův odkaz v čele Francie(15.5.)

    François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie, začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá. Jaké jsou vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem?

  • Nizozemsko: V mnohém příkladná země, kde se nafukuje realitní bublina(27.4.)

    Nizozemsko je často pokládáno za ekonomiku v kondici a dáváno jiným zemím za vzor. Ovšem i Španělsko patřilo ještě nedávno v některých oblastech ke chváleným premiantům.

  • Euro jako pacient aneb národní specifika měnové léčby(16.4.)

    Bývaly doby, kdy ta či ona země nesla přezdívku "nemocný muž Evropy". Dnes je náš kontinent daleko pokročilejší. Máme nyní v Evropě nemocnici, která sahá od mysu Finisterre až po Finský záliv, od ostrova Rhodos až po jezero Termoncarragh (asi uhádnete, že je to někde v Irsku). Proveďme nyní krátkou vizitu a podívejme se na několik zajímavých případů.

  • Zeleno-červený příběh o botách, které už si nekoupím(29.3.)

    Devátého března vyhlásilo Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA), že nedávná restrukturalizace řeckých státních dluhopisů představuje kreditní událost, tedy bankrot. Stalo se, co se muselo stát. Otázkou je, kdo je další na řadě.

  • Evropské banky: Bez injekcí likvidity sektor na odpis(14.3.)

    Jan Macháček se ptal předních ekonomů na názor na poslední události. Co si myslím o pumpování peněz do evropských bank já?

  • Česko a pomoc eurozóně: Následujme raději Švýcary(5.3.)

    Diskuze kolem Řecka vytěsnily z veřejné pozornosti podstatnější záležitosti. Na Řecko jen připadla role obětního beránka. Záchrana tohoto státu je ve skutečnosti veřejnou ekonomickou popravou. Propaganda se snaží přesvědčit Evropany, že jejich kontinent stojí a padá s rozpočtovou zodpovědností. Kdo neposlechne, bude popraven.

  • Rok 2007 a dnes: Co se od té doby změnilo?(29.2.)

    "Nakupujte, když je krev v ulicích," řekl prý kdysi baron Rotschild. V roce 2007 žili západní investoři v nebývale klidné době, tedy v době, která investicím – podle barona – nepřeje. Co se od té doby změnilo?

  • Evropská fiskální unie: Příliš výbušný mocenský koktejl(16.2.)

    Evropská centrální banka má v rukou velikou moc nad měnovou politikou. Čím větší moc nad ní má, tím větší paseku způsobí její chyba. A fiskální unie by samozřejmě do jejích rukou koncentrovala moc moci. O měnovém dopingu, o neprozřetelnosti jeho náhlého utnutí a Mariu Draghim.

  • Evropa může odrazit nástup zemí BRIC a dalších mladých trhů, ale nesmí kopírovat jejich chyby(31.1.)

    Dramatický nástup nových ekonomik na světovou scénu budí obavy, zda nenastal soumrak Evropy. Má vůbec starý kontinent šanci proti asijským tygrům a dalším velmocím? Má, a velkou – pokud nezopakuje ty chyby, které způsobily stagnaci zemí jako Čína nebo Indie.

Diskuze