Berlín vs. MMF

| Jan Bureš

Zatímco Amerika žije prezidentskými a viceprezidentskými debatami, Evropa roztržkou mezi šéfkou MMF Christine Lagardeovou a německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem.

Lagarde vs. Merkel

Christine Lagardeová představila na konferenci v Tokiu novou studii, z které vyplývá, že eurozóna systematicky podceňovala dopad úsporných opatření na ekonomický růst. Podle Lagardeové v takové chvíli nedává smysl, aby evropské země reagovaly na situaci dalším zpřísňováním úspor, ale měly by nechat působit automatické stabilizátory jako vyšší sociální dávky. Naopak trvání na původních fiskálních cílech může rozpočtové problémy eurozóny jen prohloubit.

Rudá před německým býkem

Wolfgang Schäuble si vzal v Tokiu slovo hned po Lagardeové a ostře její postup zkritizoval. Je to podle něj podobné, jako kdyby se horolezec uprostřed zdolávání hory rozhodl, že nepoleze nahoru, ale dolů, a myslel si, že se tak dostane na vrchol.

To je sice trefné přirovnání, dosavadní vývoj euro-krize však dává za pravdu spíše Lagardeové. Periferie eurozóny jsou tlačeny padající domácí poptávkou do ještě větších úspor a z rychlé fiskální restrikce se stává bludný kruh. Rozvolnění fiskálních cílů a jejich natažení v čase, po kterém volá Lagardeová, tak na první pohled má jistou ekonomickou logiku.

Problémem je však politický rozměr současných doporučení MMF. Pozvolnější dieta periferií se neobejde bez větších transferů z Berlína, které jsou pro Schäubleho a Merkelovou čím dál větším politickým oříškem. Wolfgang Schäuble kupříkladu dál v Tokiu tvrdohlavě odmítal, že by Madrid vůbec kdy mohl potřebovat pomoc ze společných záchranných fondů.

Nejhorší možný scénář pro Španělsko vypadá takhle Nejhorší možný scénář pro Španělsko vypadá takhle Španělská ekonomika má velké problémy. Nezaměstnanost je vysoká (přes 25 %), práci nemají hlavně mladí, ...

reklama
reklama