4 pilíře plánované bankovní unie: Ano, ale...

| redakce

Jedním z hlavních zářijových témat se vedle akcí centrálních bank stal návrh Evropské komise na zavedení bankovní unie. Její cíl je chvályhodný: přestřihnout pouto mezi národními státy a bankami, které se navzájem stahují pod hladinu a dále zesilují dluhovou krizi. Bankovní unie ale trochu připomíná bájného sněžného muže Yettiho – všichni o ní mluví, ale nikdo pořádně neví, jak vlastně vypadá nebo bude vypadat. Zkusme si ji přesto na základě dostupných informací vykreslit a popsat její čtyři možné pilíře.

ECB

1. Společný bankovní dohled

Idea společného bankovního dozoru nad panevropskými bankovními skupinami je přirozená a logická. Jelikož jsou bankovní skupiny nadnárodní, na stejném principu by měl fungovat i dohled nad nimi. Obsahem návrhu předsedy EK Barrosa je proto vytvoření jednotného bankovního dohledu nad všemi bankami v eurozóně, který by vykonávala Evropská centrální banka.

Potíž je v tom, že těch bank je šest tisíc a ECB rozhodně nemá dostatek kapacit, aby je všechny uhlídala. Výhrady vůči množství dohlížených bank vyjádřil již hlavní evropský "decision maker" – Německo. To se ústy svých nejvyšších představitelů včetně ministra financí Wolfganga Schäubleho vyjádřilo za užší záběr dohledu ECB, která by se měla věnovat pouze velkým systémově důležitým evropským bankám.

Němci si evidentně nepřejí, aby celoevropský bankovní dozorce čmuchal v nepřehledném systému jejich zemských bank a spořitelen. Hlavní obavou je však možný střet zájmu mezi dozory dceřiné a mateřské banky. Například i díky vlivu Bundesbank problémová italská UniCredit nemůže vytáhnout dostatek likvidity ze své bohaté německé dcery HVB. Co se stane, až Bundesbank ztratí své pravomoci ve prospěch ECB?

2. Společná pravidla fungování bank

Proti těmto pravidlům panuje nejmenší opozice. Důvod je nasnadě – většina z nich již byla dávno zavedena v souvislosti se zavedením vnitřního trhu pro oblast finančních služeb. Již nyní existují harmonizační směrnice, které definují fungování bank v celé EU. Jedná se například o evropský pas umožňující přeshraniční podnikání, společná pravidla platebního styku, společná pravidla kapitálové přiměřenosti, stejné zdaňování úspor, boj proti praní špinavých peněz a podobně.

3. Jednotný systém pojištění vkladů

Patrně nejvíce kontroverzní část plánu bankovní unie, neboť dosud funguje systém čistě na národní bázi. Za vklady střadatelů v českých bankách ručí tuzemský Fond pojištění vkladů, za depozita španělských klientů zase obdobná španělská instituce a tak dále.

V bankovní unii by pod pláštíkem solidarity měl vzniknout společný fond pojištění vkladů, do kterého by přispívaly všechny banky zemí účastnící se unie, ale čerpaly by z něj jen ty problémové. Pokud by ve společné kasičce nebylo dost peněz, například kvůli hypotetickému kolapsu velkých španělských bank, musely by tam penízky dosypat národní státy (jejich daňoví poplatníci). A zadními vrátky jsme se dostali k fiskální unii.

Evropské banky: Peníze dál tečou z Jihu na Sever Evropské banky: Peníze dál tečou z Jihu na Sever Odliv peněz z jižních zemí eurozóny pokračoval i v srpnu. Podle statistiky systému TARGET2 například ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama