Milí politici, zvyšování daní není šetření

| Pavel Kohout

Plnější státní kasy, méně zadluženého nebo pomaleji se zadlužujícího státu můžeme dosahovat dvojím způsobem: jednak míň utrácet, jednak víc "vydělávat", tedy vybírat na daních. Je ovšem zvrácené jedním dechem hovořit o obojím.

Daně - ilustrační foto

Vždy mě neustále znova a znova překvapovalo, že pod pojmem "úsporná opatření" se rozumí také zvyšování daní. Vždyť zvýšení daní ve skutečnosti představuje zvýšení nákladů pro domácnosti (jde-li o DPH, spotřební daně nebo daně z osobních příjmů) nebo nákladů pro zaměstnavatele (v případě zvýšení odvodů z mezd či daní z příjmu podniků). Tak jaképak úspory?

Z hlediska státního rozpočtu by měl být spíše používán termín "výběrová opatření". Pokud někomu přijde, že jde jen o slovíčkaření bez ekonomického obsahu, hluboce se mýlí. Mezi výběrovými opatřeními a skutečnými výdajovými úsporami je monumentální rozdíl.

Už jen samotný selský rozum nedotčený ekonomií přijde na podstatu věci. Koruna sebraná rodině sníží soukromou spotřebu. Koruna sebraná soukromého podniku sníží zaměstnanost a investice. To je jednoznačné. Vyšší náklady soukromého sektoru poškozují ekonomiku podobně, jako když například vzrostou ceny energií.

Na druhé straně, koruna ušetřená na státních výdajích sice také částečně sníží soukromou spotřebu (protože část výdajů jde na státní zaměstnance a důchodce, kteří své příjmy z větší části obratem spotřebují), ale hlavně pomůže snížit míru plýtvání. Nižší míra neefektivity znamená produktivnější ekonomiku a vyšší růstový potenciál.

Vyšší daně podrážejí hospodářství

Tato sedlácká úvaha zajisté nezní dobře nikomu, kdo žije ze státních peněz. Má ovšem jednu výhodu: odpovídá skutečnosti. Dosvědčují to i práce renomovaných ekonomů.

První z nich je Christina Romerová, bývalá předsedkyně Obamova Sboru ekonomických poradců (CEA). Někdejší šéfka amerického "NERV" publikovala společně s manželem (jímž je ekonom David Romer z Berkeley) v červnu 2010 práci jednoduše nazvanou The Macroeconomic Effects of Tax Changes. Hlavní závěr: "Stručně řečeno, zvyšování daní má zřejmě za následek velmi rozsáhlý, trvalý a vysoce signifikantní nepříznivý vliv na hospodářský růst." Zvýšení daňové zátěže o jedno % HDP sníží růst ekonomiky o 2,2 až 3,6 % během následujících 10 čtvrtletí, vyplývá z pečlivé statistické analýzy. Co více, protirůstové efekty daní jsou v zásadě nezávislé na externích šocích, například na změnách cen ropy a podobně.

Tento závěr znamenal konec kariéry Romerové v Bílém domě. Rozum se střetl s ideologií (která momentálně hlásá z Bílého domu posílení role státu) a prohrál.

  • 1
  • 2
reklama
reklama