Galský kohout ve stopách ouza a koridy

| Jan Traxler

Evropská krize na ústupu? Kdepak. Problémy neskončily s Řeckem, nezastaví se ani u Španělska. Skutečná krize přijde až s Francií. Devátá největší ekonomika světa, je spolu s Německem považována za jádro eurozóny. Spolu s Německem má také největší závazky vůči Evropskému stabilizačnímu mechanismu. Ovšem bude je schopna dodržet, když sama kráčí po stopách Řecka a Španělska?

Francouzská ekonomika stagnuje

Nezaměstnanost ve Francii se letos vyhoupla nad 10 %. Bez práce je takřka čtvrtina mladých lidí ve věku do 25 let. Francouzská ekonomika stagnuje, podle analytiků je od léta v recesi.

Francie - celková míra nezaměstnanosti

Na vině je přebujelý státní aparát, nepružný pracovní trh a velkorysý státní sociální systém. Například Francouzi v průměru odcházejí do důchodu v 61 letech, přitom v průměru se dožívají 85 let. Také mají největší počet státních zaměstnanců na počet obyvatel z celé eurozóny. Tomu všemu odpovídá i vysoký podíl veřejných výdajů na celkovém HDP (57 %). Pro srovnání, v České republice tvoří veřejný sektor cca 42 % HDP, v USA kolem 40 %.

Velké státní výdaje logicky vyžadují vysoké daně. Zjednodušeně řečeno, má-li stát financovat občanům vyšší komfort, musí od nich vybrat více peněz. Francouzi patří spolu se seveřany k daňově nejzatíženějším obyvatelům Evropy. Přesto Francie nedokáže hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. V roce 2011 hospodařila francouzská vláda s deficitem ve výši 5,3 % HDP. Pro letošní rok se očekává deficit 4,5 % HDP.

Letos také Francie překročila kritickou úroveň zadlužení veřejného sektoru (nad 90 % HDP). Opět pro srovnání, veřejný dluh České republiky se blíží 45 % hrubého domácího produktu ČR. V případě Řecka dosahuje veřejný dluh 165 % HDP, Španělsko je teprve nad 70 %, i když i zde číslo rychle roste.

Francie - index nákupních manažerů a růst HDP

Hollande jako novodobý Robin Hood?

Nový prezident François Hollande si naivně myslí, že deficit dostane pod kontrolu dalším zvyšováním daní. Letos zavedl novou daň z finančních transakcí a stále plánuje zvednout daň z piva. Také se rozhodl zdanit milionáře troufalou sazbou 75 % z příjmů nad milion eur. Tím samozřejmě není dotčena daň z bohatství, která dosahuje až 0,55 až 1,8 % ročně z objemu majetku nad 790 tisíc eur.

Překvapí někoho za takové hospodářsko-politické konstelace, že nejbohatší Francouz Bernard Arnault usiluje o belgické občanství? A že z Francie odcházejí firmy, které musejí platit 33% daň z příjmů, aby následně při výplatě podílu na zisku formou dividendy čistý zisk zdanily ještě dalšími 30 %? (30% daň se týká daňových nerezidentů, Francouzi platí z dividend 13,5 % odvod na sociální pojištění a daň z příjmu podle příjmového pásma, do kterého spadají.)

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Smutná současnost bývalé velmoci, která ale stále rozhoduje o osudu Evropy Smutná současnost bývalé velmoci, která ale stále rozhoduje o osudu Evropy Francie dlouhodobě ztrácí konkurenceschopnost. Za uplynulých 12 let naprosto ztratila kontakt s Německem, aktuální žebříček ...

reklama
reklama