Řekové stávkují, politikům dochází čas. Jak se vyhnout rychlému bankrotu Řecka?

| Jan Bureš

Řecko hraje o hodně a nemá v ruce zrovna dobré karty. Pokud se rychle nedohodne na novém balíku pomoci, na začátku března těžko splatí více než 14 miliard eur dluhu a rozjede se neřízený bankrot se všemi negativními konsekvencemi pro Řeky i celou eurozónu. To se samozřejmě prakticky nikomu nevyplatí, a proto vynalézavost evropských politiků a úředníků nezná mezí.

Evangelos Venizelos, řecký ministr financí

Nejnovější návrh podle Financial Times počítá s tím, že eurozóna i MMF zřídí pro Řecko nový účet, ze kterého budou přednostně hrazeny požadavky stávajících věřitelů. To by umožnilo současně tlačit řeckou vládu do dalších úsporných opatření a přitom vyplácet stávající věřitele tak, aby nedošlo například s březnovou splátkou dluhu k divokému bankrotu nevýhodnému pro všechny strany.

Výhodou takového přístupu je to, že upustí trochu páry z řeckého hrnce před březnovou splátkou dluhu. Současně bude mít eurozóna i MMF v ruce silnější bič, protože Řekové dosud ve vyjednávání sázeli na všeobecného strašáka vlastního bankrotu.

Na druhé straně větší tlak na Řecko sám o sobě není zárukou finálního splacení jeho dluhů, a to nejen bankám, ale i oficiálním věřitelům, kteří zatím o dobrovolném odpuštění dluhu nechtějí ani slyšet. Zatím bude docházet jen k dalšímu refinancování stávajících dluhů, tedy jejich valení před sebou.

Současný tvrdý německý tlak na úspory a zvyšování daní, který opomíjí obnovu konkurenceschopnosti Řecka, je přitom stále méně efektivní. Prozatím vede pouze k pokračujícímu růstu dluhu a čtvrtému roku recese v řadě. Návrat k solventnosti Řecka je tedy tak jako tak stále snem z říše sci-fi.

  • 1
  • 2
reklama
reklama