Argentina radí Evropě: Vykašlete se na pomoc mezinárodních institucí!

| Jaromír Bartůněk

Evropská dluhová krize vzbudila znovu zájem o Argentinu, která se stala "populární" svým bankrotem v roce 2001. Bývalý argentinský ministr hospodářství Roberto Lavagna je dnes obklopen zvláště evropskými novináři. A rady, které uděluje starému kontinentu, asi nejsou knížecí.

7. Argentina

Teď už takřka 70letý Robert Lavagna byl před necelou dekádou hlavním architektem hospodářské resuscitace Argentiny, která se tehdy propadla do obrovské ekonomické krize.

Když se v dubnu 2002 ujal svého resortu, devalvace pesa dosahovala 70 procent, země byla v platební neschopnosti, státní dluh překročil v přepočtu 72 miliard eur, meziroční inflace flirtovala s laťkou 125 procent, nezaměstnanost explodovala a sociální nepokoje za sebou zanechaly 30 mrtvých.

První krok, který Lavagna – bývalý velvyslanec Argentiny při Evropské unii – tehdy učinil, bylo pevné rozhodnutí: obejít se bez pomoci Mezinárodního měnového fondu a bez kibicování finančních trhů. A totéž radí i současné Evropě.

Stejná krize, jiná cesta

Vykládá Evropanům na potkání, že z ekonomického hlediska jsou si nynější evropské soužení a argentinská krize podobné. Argentina měla tehdy pevně stanovenou paritu s americkým dolarem, a tak – stejně jako Řecko s eurem – ztratila nad měnou jakoukoli kontrolu. Pevný kurz nebo jednotná měna nahání pod hospodářskou "střechu" jak země s vysokou produktivitou, tak i ty, jejichž konkurenceschopnost je mnohem nižší. "To musí vést jedině ke krizi," říká Lavagna. Argentina a Spojené státy byly spojení stejně krizové, jakým je nyní "tandem" Řecko a Spolková republika Něměcko.

Kolonizace začala: Němečtí výběrčí daní se stěhují do Řecka Kolonizace začala: Němečtí výběrčí daní se stěhují do Řecka Řecko musí najít peníze, ze kterých by zaplatilo druhý záchranný balíček ve výši 130 miliard ...

Není proto divu, že má Řecko za sebou – stejně jako tehdy Argentina – čtyři roky recese. A že obě země byly rovněž postiženy fiskálním deficitem, deficitem běžného účtu, strmým poklesem HDP, obrovským dluhem a rostoucí nezaměstnaností. Rozdíl spočívá leda v tom, že sociální situace byla v těžce zkoušené jihoamerické zemi horší než v současném Řecku, které je navíc součástí nejsilnější ekonomiky světa. Argentina se ocitla nahá v trní, v hospodářské a institucionální izolaci.

Přesto – nebo právě proto – se Roberto Lavagna ihned po svém nástupu do funkce (duben 2002) rozhodl "radikálně změnit představy o překonání krize".

  • 1
  • 2
reklama
reklama