Euroarmagedon je nesmysl, kolaps měny se nechystá

| redakce

Když vzniklo euro, ekonomové se rozdělili do dvou skupin: na eurooptimisty a euroskeptiky. Podle toho předpovídali projektu zcela odlišné náklady a přínosy. V roce 2007, když se měně dařilo, oslavovali předčasné vítězství eurooptimisté, dnes ve víru dluhové krize mají navrch euroskeptici. Podle Charlese Wyplosze, profesora ekonomie z ženevského Graduate Institute of International and Development Studies, se však odpůrci eura mýlí. Měny nelze soudit po patnácti letech existence. Na to je potřeba staletí.

Pro začátek se podívejme na výkon čtyř relativně malých evropských zemí. Dvě z nich jsou v eurozóně (Finsko a Nizozemsko), dvě používají vlastní měnu (Švédsko a Švýcarsko). Dopady eura lze hodnotit podle úhlu pohledu. Rozhodující bude výběr periody, kterou budete sledovat, a jaký rok zvolíte jako bázi.

První graf pokrývá období let 2001 až 2011, které zvolíte, pokud budete chtít doložit selhání eura. V tomto období Švédsko a Švýcarsko výkonem o mnoho předčily Nizozemí.

Porovnání evropských ekonomik s eurem a bez eura (2001-2011)

V případě, že se omezíte jen na toto období, opomíjíte 90. léta, kdy Švédsko a Švýcarsko prodělaly nemovitostní bubliny a bankovní krize.

Druhý graf znázorňuje, jak od těchto krizí ekonomiky bojují, aby navázaly na předkrizový růst. Švýcarsko na tom je, soudě podle grafu, výkonem nejhůře ze všech sledovaných ekonomik.

Srovnání evropských ekonomik s eurem a bez eura (1990-2010)

Finsku, které v 90. letech postihla podobná krize jako Švédsko, se daří ve srovnání se skandinávským sousedem zhruba stejně, což dokládá, že euro nemá na výkon ekonomik vliv.

reklama
reklama