Evropa ve stopách Japonska?

| Jan Bureš

Ve středu německý dluhopisový trh investorům mrazivě připomněl japonskou zkušenost. Poprvé za posledních dvacet let se dvouletý výnos propadl pod japonské úrovně a desetiletý výnos spadl na historická minima (1,63 %). Japonci ovšem na deflační dráhu nastupovali ve chvíli, kdy měli daleko více nadhodnocené akcie, a právě jejich setrvalý propad tlačil dolů výnosy "bezpečných" fixně úročených instrumentů.

Výnosy státních dluhopisů Německa a Japonska

Lze sice argumentovat, že je v eurozóně v tuto chvíli také řada nadhodnocených aktiv, především nemovitostí v periferních ekonomikách. To ovšem není plošně problém celé eurozóny. Jedná se spíše o vnitřní nerovnováhu - problém nadhodnocených cen aktiv a mezd na periferiích eurozóny a podhodnocených aktiv a mezd v Německu.

Deflaci je tak na místě očekávat spíše na periferiích eurozóny, a ne v Německu, Nizozemsku a dalších přebytkových ekonomikách.

Ani pro periferní ekonomiky však deflace není jediným východiskem. To by se ovšem Německo nakonec muselo smířit s vyšší domácí inflací, zvolnit tlak na tvrdou fiskální restrikci na periferiích a více tlačit na vyčištění finančního sektoru a strukturální reformy.

Jak včera trefně připomenul MMF, na prvním místě by měla být starost o zdravé fungování finančních kanálů v periferních ekonomikách. Pokud ani relativně zdravé portugalské společnosti nejsou schopny dosáhnout ani na provozní úvěry, je někde chyba.

Likviditní pomoc ECB přitom evidentně nestačí. Bez pomoci se sháněním nového kapitálu budou podle MMF banky v eurozóně muset snížit své bilanční sumy až o 2 biliony eur. Tak tvrdé odbourání finanční páky by skutečně mohlo tlačit periferie na deflační stezku.

Mistryněmi světa v páce jsou evropské banky! Na větší spekulanty narazíte jen těžko Mistryněmi světa v páce jsou evropské banky! Na větší spekulanty narazíte jen těžko Finanční páka (leverage), kterou mají evropské banky, dosahuje v poměru 26:1, řada z nich však ...

reklama
reklama