Sankce proti Íránu: Proč a jak (ne)fungují?

| redakce

Celý svět s obavami sleduje některé totalitní režimy, které rozvíjejí jaderný program. Írán je jedním z nich. Snaha o dohodu na omezení obohacování jádra ze strany mezinárodního společenství je chvályhodná, Izrael je pro zákaz jakéhokoli podobného programu v Íránu. Jedná se velice intenzivně, a to i proto, že sankce, které na Írán, respektive na jeho ropu uvalily Spojené státy a Evropa, tak úplně nefungují. Proč?

Íránský prezident Mahmúd Ahmadinežád

Írán již sankce zažil. A ty poslední očekával. Je na podobnou situaci připraven lépe, než si mezinárodní společenství myslelo.

Ropa je pro Írán důležitá, ale není pro něj vším. Írán je jedna z nejdůležitějších ekonomik v regionu, navíc relativně diverzifikovaná.

Jiné země zažily daleko přísnější a dlouhodobější sankce. Severní Korea nebo Kuba by s Ahmadínežádovým Íránem v historii jistě rády měnily.

Írán má i přes sankce odbyt pro svou roup. Může uzavírat barterové dohody, prodávat se slevou zemím, které sankce nevyhlásily, případně směňovat ropu v jiných měnách než v americkém dolaru. Indie a Čína jsou trhy, které Írán bez větších potíží udrží při životě.

Černé zlato se stává zlatem: Indie za zlato kupuje ropu z Íránu, Čína se chce připojit, dolar chtějí obejít i Rusové Černé zlato se stává zlatem: Indie za zlato kupuje ropu z Íránu, Čína se chce připojit, dolar chtějí obejít i Rusové Indie a Čína dohromady odebírají skoro 40 % exportu ropy z Íránu. Výměna zlata za ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama