Jak nastartovat růst, když jsou daně vysoké a ekonomika v recesi?

| Šimon Finemon

Dluhová krize v Evropě je v plném proudu. Politici a centrální banky se předhánějí ve vymýšlení nástrojů, které jim mají pomoci dostat dluhovou krizi pod kontrolu. Ale přes vznik různých stabilizačních fondů či několik kol kvantitativního uvolňování se jim to stále nepovedlo.

Země OECD s nejvyšším zdaněním

Země (nejen) EU jsou stále zadluženy, některé více, jiné méně. Nebezpečím pro země s doposud relativně nízkým zadlužením je populistická snaha politiků zadlužit se ještě více (s poukazem na to, že jiní jsou zadluženější), aby byl nastartován hospodářský růst. Zda je to v této situaci dobrý nápad, nejlépe posoudí trhy.

Nemají na úroky, zvýší daně?

Může se pak jednoduše stát, že zemi, která se bude chtít více zadlužit, již nikdo nepůjčí, případně půjčí za tak vysoké úroky, že to ekonomiku dostane do situace ne nepodobné Řecku či Španělsku. V takovém případě se její manévrovací prostor ještě zúží. Vzhledem k tomu, že již nebude možné získat peníze na trhu, či případně za velké úroky, zbývá jediná cesta, a to zvýšení daní.

Stejnou cestou se navzdory předvolebním proklamacím vydala i česká vláda. Podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) měla v loňském roce ČR deváté nejvyšší daně z celé skupiny. Daně z příjmu a sociální pojištění tuzemským bezdětným zaměstnancům ukrojí 42,5 %. V případě zaměstnanců s dětmi je to vlivem odpočitatelných položek méně.

Rozdíly mezi zeměmi OECD jsou výrazné. Nejvíce na daních zaplatí Belgičané, a to více než 55 % ze mzdy, na druhém pólu jsou pak Chilané s pouhými 7 %. Průměr OECD je 35,3 %, v tomto srovnání jsou čeští zaměstnanci zdanění nadprůměrně.

  • 1
  • 2
reklama
reklama