Národní měny jako nejlepší stabilizátor eura

| Pavel Kohout

Jen krátkozrakost brání politikům v zavedení systému národních měn navázaných na euro. Během deseti let od zavedení eura následovala obrovská finanční krize, která postihla řadu zemí. Konec je v nedohlednu. Úsporná opatření nefungují a záchranné půjčky rovněž selhávají. Politici nevědí, co mají dělat, a tak se uchylují k náhražkovému náboženství "stále těsnější integrace".

Forex - ilustrační foto

Přitom Evropa už v 19. století zavedla systém, který zabezpečoval měnovou stabilitu, umožňoval řešení krizí a měl méně nepříznivých vlastností než euro. Byl to klasický zlatý standard. Národní měny byly navzájem volně směnitelné za zlato v přesně definovaných poměrech. Alois Rašín uvádí, že například 100 rakouských korun se rovnalo 105 francouzským frankům, 20,24 amerického dolaru, jedna britská libra odpovídala 24 rakouským korunám.

Zlatý koloběh

Společnou měnou (nejen evropskou, ale i americkou) bylo zlato, všechny národní měny byly pouze odvozené. Systém zahrnoval řadu pravidel. Každý stát měl povinnost udržovat takové zlaté rezervy, které odpovídaly situaci. Když ekonomika měla pasivní bilanci běžného účtu (kvůli schodku obchodní bilance nebo z jiných důvodů), zlato opouštělo zemi. Když zlato doslova odplouvá do zahraničí, měna musí nutně devalvovat, aby neobíhala "prázdná" měna nekrytá zlatem.

Naopak, když ekonomika má vysoký přebytek obchodní a platební bilance, její měna musí revalvovat. Kdyby například dnes platil zlatý standard, Německo s přebytkem bilance běžného účtu ve výši 202,2 miliardy eur (za posledních 12 měsíců konče březnem 2012) by nutně muselo revalvovat marku. Naopak Francie, Španělsko, Itálie, Řecko a Portugalsko s kombinovaným schodkem 207,8 miliardy eur by musely devalvovat své národní měny, aby bylo dosaženo ekonomické rovnováhy.

Kazy na standardu

I zlatý standard měl své vady. V roce 1873 nastala globální finanční krize. Nevznikla sama od sebe, způsobilo ji Německo svými šílenými požadavky na reparace, které mu měla platit Francie po válce v roce 1871. Politici vytvořili hospodářskou nerovnováhu a následně krizi. V podmínkách zlatého standardu byla hotovost (kovové zlato) nejvíce nedostatková tehdy, kdy jí bylo nejvíce zapotřebí. Když nastal požár v podobě série runů na banky, nebyl žádný hasič. Politikové financím nerozuměli a Evropská centrální banka neexistovala.

Rozpad eurozóny v číslech: Kolik by stály nové italské liry, španělské pesety a francouzské franky? Rozpad eurozóny v číslech: Kolik by stály nové italské liry, španělské pesety a francouzské franky? Když Řekové ve volbách projevili nesouhlas s evropskou integrací směřující k fiskální unii s Německem ...

reklama
reklama