Finsko jako brzda "záchrany Evropy": Proč jen to ti Finové dělají?

| David Navrátil

V časech dluhové krize eurozóny se mluví o státech s ekonomickými problémy na periférii, jako jsou Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko a Itálie. Pak se mluví o tom, kdo by to měl celé zaplatit, ale komu se do toho moc nechce. Tedy o Německu. Málo se ovšem mluví o kverulantech typu Finska. Přitom pokud je potřeba souhlas všech při schvalování finanční pomoci, je finské "ano" stejně důležité jako to německé.

Finští hokejisté

Finsko má tendenci pomoc odmítat a vyžaduje některé "mimořádné podmínky", jako jsou třeba záruky za půjčené peníze. Země tak může být považována za rizikový faktor v boji za udržení eurozóny.

Finsko eurozónu "nepotřebuje"

Proč? Nechuť pomáhat periferii může být vysvětlena nízkou závislosti finské ekonomiky na eurozóně. Podíl vývozů Finska na HDP je 40 %, což je i průměr EMU. Pro srovnání, ČR má tento podíl téměř 70 %.

Podívejme se na strukturu finského vývozu. Zhruba 30 % směřuje do eurozóny. Pro srovnání, z Portugalska, Nizozemska nebo Belgie směřuje do EMU zhruba 60 % jejich vývozů. Finsko je tedy méně závislé na ekonomickém růstu v EMU než jiné země.

Finské banky mají navíc přímou expozici vůči periférii pouze 1 % HDP. To je velice málo, výrazně vyšší expozice mají například Francie (20 %) nebo Německo (13 %). Případný "krach" periferie a nesplácení dluhů nezpůsobí Finsku bankovní krizi, které se musejí bát Francie či Německo. Němci a Francouzi finanční pomocí periferii vlastně dotují své banky, Finsko tedy finanční pomocí dotuje německé a francouzské banky. Zkuste to vysvětlit svým voličům.

Seznamte se! Tato dáma se nebojí mluvit o odchodu z eurozóny Seznamte se! Tato dáma se nebojí mluvit o odchodu z eurozóny Do minulého týdne ji v Evropské unii kromě obyvatel vlastní země znali snad jen fanoušci ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama