Jak možná přemýšlejí evropští snílci: 7 kroků na cestě k vyřešení evropské krize

| Andrej Rády

ECB bude nepochybně jednou z největších zbraní Evropy v boji s vlastní dluhovou krizí. Se svou troškou do mlýna musejí přispěchat také politici. Ve všem tom mumraji trochu zaniká, že s tím možná všichni unijní Evropané nemusejí souhlasit. Ale co, jízdní řád je jízdní řád, na vítěze a poražené je času dost.

José Manuel Barroso

1. Co s Řeckem?

Řeckou v březnu restrukturalizovalo dluh a je po více než 60 letech první vyspělou zemí, která zbankrotovala. Řečtí politici ovšem stále jen velice pomalu plní sliby, za něž země dostala stovky miliard eur zahraniční pomoci, Troika rozhodne o další dávce peněz v září, ale při poslední inspekci pochválila Řecko za "posun". Budiž. Mluví se ovšem celkem veřejně o další restrukturalizaci, bez níž se zemi (při jejím setrvání v eurozóně) nepodaří vyvést z krize.

S "odpisy" řeckých dluhů je spojen i jeden důležitý problém – důvěra. Když se škrtala půlka hodnoty řeckých bondů, netýkala se všech věřitelů, například ECB. Ta společně s dalšími institucemi nakupovala řecké dluhopisy ve snaze udržet jejich výnosy na nižších úrovních. Soukromí investoři v čele s řadou bank ovšem museli škrtat (realizovat ztrátu). Jedině jasná pravidla, koho se bude další případná restrukturalizace řeckého dluhu týkat, může obnovit důvěru bank a přimět je nakupovat dluhopisy problémových zemí v čele se Španělskem a Itálií. Bez toho bude každá další LTRO vypadat jako ty dvě na přelomu roku – banky si vyztužily své rozvahy, ale dluhopisy nakupovaly jen v malé míře.

2. Plány fungování ESM a EFSF tak, aby mohly nakupovat státní dluhopisy

ECB potřebuje, aby se k ní v nákupech problémových dluhopisů (které v posledních měsících zcela zastavila) připojily i evropské země. Záchranné fondy eurozóny by to měly dělat, ale například Finsko a Nizozemsko chtějí záruky (celkem logicky).

ESM i EFSF s kapacitou přes 600 miliard eur ovšem nemají mít za úkol jen nákupy dluhopisů; každá případná záchranná operace (bailout) v zemi eurozóny má být financována z nich. Analytici se shodují, že na Španělsko (spekuluje se o 300 miliardách eur) peníze ještě jsou, na Itálii už ne. Navýšení kapacity ESM není vyloučené, uvažovaný neomezený přístup k penězům z ECB (bankovní licence pro ESM) byl ovšem prozatím vyloučen. Navíc o stálém záchranném fondu eurozóny má smysl mluvit až po 12. září, kdy německý ústavní soud rozhodne o ústavnosti fondu.

Propadne se dnes euro pod 1,22 dolaru? ECB během pár týdnů připraví plán odkupu dluhopisů, trhům to ale nestačí Propadne se dnes euro pod 1,22 dolaru? ECB během pár týdnů připraví plán odkupu dluhopisů, trhům to ale nestačí ECB ponechala základní úrokovou sazbu na minimu 0,75 %, depozitní sazbu pak ponechala na nule. ...

reklama
reklama