Krize eura jako mediální klišé

| Pavel Kohout

Nelze si nevšimnout, jakou radost mají z krize někteří profesionální Evropané, kteří po příležitosti upevnit svoji moc vyjeli jako smečka ohařů po liščí stopě.

Euro s otazníkem

Máme-li se zamyslet, zda eurozóna je již z nejhoršího venku, je nutné začít u kořenů. Proč vlastně začala krize eura?

A již v této samotné otázce je intelektuální past. Neexistuje žádná "krize eura". Euro je jen měna. Měna nemůže zkrachovat, neboť je to jen nástroj. Neexistuje mechanismus, který by umožnil rozpad eura. Rozpadnout se mohou různé měnové režimy – všelijaké mechanismy typu centrálních parit s koridory, crawling pegy, currency boardy a podobné systémy. Nikoli euro.

Takzvaná krize eura jako zástěrka

Euro se nemůže rozpadnout, podobně jako se nemůže rozpadnout dolar, libra nebo jen. Měna může být rozdělena, což se stalo například naší koruně v letech 1918 a 1993. Rozdělení měny je ovšem vědomým aktem státu a jeho úřadů. **Z eurozóny lze vystoupit. Odchod některého členského státu by však neznamenal zánik eura, a kromě toho by byl spojen s tak velkým rizikem, že se nikomu nechce provést tento skok z výšky do kalné studené vody. Zatím se všem zdá lepší zůstat na hořící palubě s nadějí, že požár se podaří uhasit.

Euro tedy samo o sobě není v žádné krizi. Kurz eura kolísá víceméně nudným způsobem a vůči americkému dolaru je na úrovni blízké dlouhodobému průměru. Termíny jako "krize eura" nebo "záchrana eura" jsou jen mediální klišé, jejichž úkolem je zdůvodnit donedávna nepředstavitelné výroky a činy politiků.

Ti si totiž z neexistující "krize eura" udělali příležitost pro expanzi vlastní moci. Jistě jste mnohokrát slyšeli mantru "není možné provozovat měnovou unii bez rozpočtové unie". Byla papouškována již tolikrát, že by byl div, aby ji veřejnost nepřijala za axiom, o němž se nepochybuje.

Ve skutečnosti je vše jinak, čímž se dostáváme ke skutečným příčinám krize. V krizi není euro ani většina ekonomik států, které euro používají. V krizi nejsou ani akciové burzy těchto států. Pokud jde o mimoburzovní trhy, velký zájem je o kvalitní státní a korporátní dluhopisy. Například jeden i v České republice dostupný fond s názvem European High Yield vydělal investorům bezmála 61 % od začátku září 2008, tedy včetně krizového období. To odpovídá ročnímu zhodnocení 9,37 % (údaje aktuální k 25. červenci 2012 - pozn. red.). A pak že nerostou.

Španělsko a Itálie? Ano, dominantní téma, ale tohle je druhý, stejně důležitý dluhopisový příběh Evropy Španělsko a Itálie? Ano, dominantní téma, ale tohle je druhý, stejně důležitý dluhopisový příběh Evropy S výnosy španělských a italských dluhopisů hýbou spekulace a informace o možné pomoci ECB nebo ...

reklama
reklama