Česká ekonomika: Vyšší daně se stávají skutečností. Co nás čeká?

| Mojmír Urbánek

V posledních týdnech bylo dobré alespoň čas od času sledovat domácí politické dění. Ne zrovna proto, že by bylo mimořádně kultivované či méně nepřehledné než jindy, ale proto, že zasáhne do životů nás všech. Nejde jen o změny v druhém a třetím pilíři důchodového zabezpečení, v roce 2013 nás čekají také změny v daních. Jaké budou mít následky?

Daně - ilustrační foto

Sazby DPH v ostatních evropských státech

Ve většině zemí EU je DPH zcela stěžejní daní, a také proto se tato daň v minulých letech pravidelně zvyšovala. V Německu jsou sazby 7 % a 19 %, ve Velké Británii 5 % a 20 %, v Rakousku 10 % a 20 %. V řadě zemí mají dokonce tři sazby, například v Polsku 5 %, 8 % a 23 %, ve Švédsku 6 %, 12 % a 25 % či v Maďarsku 5 %, 18 % a 27 %. Jinde si zase stojí za jednotnou sazbou, ta s výjimkou léků a knih platí na Slovensku (20 %) a v Dánsku (bez výjimek 25 %).

Ke konci roku 2012 se základní sazba DPH pohybovala v členských zemích EU od 15 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku. Snížená sazba DPH byla v České republice již před Silvestrem nejvyšší v EU, nepočítáme-li země s jednou sazbou a třemi sazbami DPH.

Porovnání daní z přidané hodnoty v jednotlivých státech si ale zaslouží hlubší analýzu. Při srovnávání je velmi důležité přihlédnout k tomu, jaké druhy zboží a služeb spadají do jednotlivých sazeb daně, stejně jako k celkové daňové kvótě (podílu daní na HDP) v té či oné zemi.

Celkově však lze shrnout, že jelikož podle čerstvé statistiky OECD Češi platí 9. nejvyšší daně ze všech obyvatel vyspělých států (daně + sociální pojištění tvoří celkovou daňovou kvótu 42,5 % ze mzdy standardního zaměstnance), další zvyšování daní je přinejmenším diskutabilní.

Jak vypadá daňový balíček

Hlavní změnou je jednoznačně zvýšení obou sazeb DPH. Ta dolní, uplatňovaná především na potraviny a léky, stoupne od 1. ledna 2013 ze 14 % na 15 %. Horní sazba DPH přitom stoupne ze současných 20 % na 21 %, a to s tím, že obě sazby mají být takto nastaveny pouze dočasně, od roku 2016 se plánuje sjednocení DPH na 17,5 %.

Balíček daňových změn navíc přináší zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce (dočasné opatření pro roky 2013 až 2015), zvýšení daně z převodu nemovitostí o jeden procentní bod (stálé opatření) a zvýšení srážkové daně z příjmů u poplatníků, kteří mají sídlo v zahraničí, ze současných 15 na nových 35 % (stálé opatření). Velký význam bude mít i to, že pokud osoby samostatně výdělečně činné od roku 2013 využijí takzvané výdajové paušály, nebudou již moci současně využít daňové slevy na dítě a na manžela či manželku.

Dále se vláda de facto odhodlala k zavedení progresivní daně z příjmu fyzických osob, přesněji řečeno "solidárního příspěvku" ve výši 7 % pro všechny, kdo pobírají hrubou mzdu nad 100 tisíc korun měsíčně. Spolu s koncem stropu na zdravotní pojištění tato změna, prozatím platná pouze pro roky 2013 až 2015, bude znamenat již celkem silný "bič na bohaté".

Vysoké daně znamenají nízkou motivaci pracovat a odliv kapitálu do zemí s nižšími sazbami, nejčastěji do takzvaných daňových rájů. Jen za první tři čtvrtletí 2012 od nás do zemí s přívětivějšími sazbami (Nizozemsko, Kypr) přesídlilo 280 firem. Je přitom evidentní, že se tento odliv především týká úspěšných firem a fyzických osob s vyššími příjmy, kterým doma také chybí stabilita podnikatelského prostředí. Můžeme se tak ocitnout ve velmi nepříjemné situaci, podobně jako Itálie v posledních deseti letech, v situaci země s vysokými sazbami, ale nízkými daňovými odvody.

  • 1
  • 2
reklama
reklama