4 podmínky, aby rok 2013 nebyl nešťastný

| Jan Jedlička

Nástup nového roku s nešťastným číslem na konci v sobě nutně vyvolává obavu, zda nebude celý nešťastný. Nemusí to tak být, pokud budou splněny níže uvedené čtyři podmínky. Dvě se vztahují k ekonomice zemí Evropské unie, respektive eurozóny, další dvě jsou globálního charakteru.

ECB

1. Italští voliči odolají vábení Berlusconiho

Sezónu důležitých parlamentních voleb odstartují v únoru na Apeninském poloostrově, kde se chce znovu dostat na výsluní politicky nesmrtelný mediální magnát a vyhlášený svůdník Silvio Berlusconi. Připomeňme si, že premiérské žezlo předal pod tlakem finančních trhů i tehdejšího politického partnera Umberta Bossiho z Ligy severu v listopadu 2011 do rukou šéfa technokratické vlády Maria Montiho.

Ten začal provádět nezbytné strukturální kroky a úspory ve veřejných financích a obnovil důvěru investorů. Ti by ale případný návrat Berlusconiho, který je mimo jiné nejdéle sloužícím italským předsedou vlády od druhé světové války, nejspíše potrestali úprkem z italského dluhu a země na Apeninském poloostrově by patrně skončila v náručí Evropského stabilizačního mechanismu a Mezinárodního měnového fondu. Je však otázkou, zda by i pro tyto instituce nebyla třetí největší země eurozóny příliš velkým soustem.

2. Spořádaný německý volič se zachová spořádaně

Klíčovým mezníkem v řešení dluhové krize eurozóny se stanou podzimní německé volby. Případné odpisy řeckého dluhu věřitelskými státy, či dokonce odchod Řecka z eurozóny, by sice z dlouhodobého hlediska významným způsobem posunuly řešení dluhové krize, nicméně krátkodobě by vyvolaly politické, finanční a ekonomické turbulence. A to je přesně to, čemu se bude kancléřka Angela Merkelová v době předvolební kampaně snažit vyhnout. Proto neočekávám, že by do německých voleb byly přijaty nějaké radikální kroky.

V zájmu evropské ekonomiky je to, aby kancléřkou zůstala Angela Merkelová, případně ji na tomto postu vystřídal lídr opoziční SPD. Obě strany jsou proevropské a po volbách budou prosazovat patrně jediné možné řešení ve formě odpisů řeckého (a portugalského?) dluhu veřejnoprávními investory typu Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Zároveň pod taktovkou (znovu)zvoleného německého kancléře členské státy začnou intenzivně, i když skrytě veřejnosti, vyjednávat návrat Řecka k drachmě.

3. Íránští ajatolláhové upřednostní pragmatismus

Globální politickou událostí číslo jedna bude patrně řešení krize okolo kontroverzního íránského jaderného programu. Pro globální bezpečnost i ekonomickou výkonnost je nezbytné, aby íránský režim upozadil fundamentalismus ve prospěch pragmatismu.

Dobrou vůlí u jednacího stolu zabrání vojenské akci ze strany Spojených států nebo Izraele, které by spolu s dalšími odvetnými kroky výrazným způsobem zvýšily napětí nejen na Blízkém východě. Jeho důsledkem by byly raketově rostoucí ceny ropy a dalších strategických komodit, které by udusily probouzející se ekonomické oživení ve vyspělém světě včetně Evropy a České republiky.

  • 1
  • 2
reklama
reklama