Eurozóna v roce 2013 podle Roubiniho: Stejné problémy, menší rizika, Grexit s pravděpodobností 50 %

| redakce

Loni v létě si eurozóna prošla nelehkým obdobím. V Německu se reálně uvažovalo o odchodu Řecka z měnové unie a dluhopisy Španělska a Itálie na tom byly hodně špatně. Den před tím, než guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi pronesl svou zlomovou řeč v Londýně, se výnosy dluhopisů těchto zemí dostaly na alarmujících 7,75 %, respektive 6,75 %. Draghi tehdy přislíbil, že ECB udělá vše, co bude v jejích silách, aby měnovou unii zachránila. Rozhodnutí o odkupu dluhopisů zadlužených zemí padlo v době, kdy eurozóna byla na pokraji kolapsu.

Eurozóna

Od té doby se rizika podstatně zmenšila, a to díky následujícím faktorům:

  • Program odkupu dluhopisů OMT (Outright Monetary Transactions) byl již svým příslibem velice úspěšný. Podařilo se zmírnit hrozby související s veřejným dluhem Španělska a Itálie. ECB bude muset na odkup těchto dluhopisů vyčlenit další finanční prostředky, ale již nyní se výnosy dluhopisů těchto zemí dostaly na přijatelnější úroveň.

  • Podařilo se překonat řadu politických a právních překážek a byl spuštěn Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Jedná se o záchranný fond, který má k dispozici 500 miliard eur na podporu zejména periferních členských států eurozóny, které se potýkají s vážnými finančními problémy. Navázal na fungování svého předchůdce, Evropského nástroje finanční stability (EFSF).

  • Lídři eurozóny si uvědomili, že měnová unie není životaschopná bez hlubší integrace ve smyslu bankovní, rozpočtové, ekonomické a politické unie. Politická unie musí být založena na transferu moci od národních států směrem k institucím eurozóny, respektive Evropské unie (EU). Tyto instituce musejí fungovat na principu solidarity a sdílení rizik, které s sebou vytvoření bankovní, rozpočtové a ekonomické unie ponese.

  • Otevřená diskuse v Německu o možnosti odchodu Řecka z eurozóny se proměnila ve snahu odchodu zabránit, nebo jej alespoň oddálit. K tomuto postoji vede několik důvodů. Zaprvé, Řecko zavedlo program úsporných opatření, snaží se provádět reformy i za prohlubující se recese a současná koalice drží pohromadě. Zadruhé, odchod Řecka je možný až tehdy, když bude Španělsko s Itálií od Řecka úspěšně izolováno. Vzhledem k ekonomické provázanosti by odchod poškodil nejen periferní země eurozóny, ale i jádro. Zatřetí, řecká ekonomická pohroma by ohrozila šance strany CDU vyhrát v Německu volby. Přestože Řecko zdaleka neplní všechny politické závazky, Německo, Mezinárodní měnový fond, EU i ECB jsou ochotné přimhouřit oči a financovat ho tak dlouho, dokud tamní koalice bude fungovat.

  • 1
  • 2
reklama
reklama