Česko obklíčené eurem

| redakce

Představa, že by se Česko se svou korunou časem mohlo stát "ostrůvkem" uprostřed eurozóny, začíná znovu vypadat reálně. Zatímco Němci, Rakušané i Slováci už společnou měnou platí, diskuze o případném vstupu do eurozóny ožívá i v Polsku. Co z toho vyplývá pro Čechy?

Česko obklíčené eurem

Na první pohled to může vypadat, že náš severní soused není pro naše rozhodování příliš relevantní. Polskou diskuzi je možné charakterizovat otázkou: Spěchat, či nespěchat? Tu českou daleko více vystihuje otázka: Vstupovat, či nevstupovat?

Polská debata má dvě roviny - politicky-strategickou a měnově-ekonomickou. Zatímco tu první rovinu mají mnozí Češi tendenci spíše pomíjet, v té druhé Poláci – vcelku podobně jako Češi – hodně diskutují o hrozbách, které by mohlo rychlé zavedení eura přinést.

Mnozí se oklepávají

Především je nutné říci, že se po krizi eurozóny začínají mnozí oklepávat. "Kolem uzdravující se eurozóny bude postupovat další evropská integrace," prohlásil polský prezident Bronislaw Komorowski. V příštích měsících se ukáže, zda tato "euroúleva" nebyla předčasná. Sami Poláci ovšem mají důvod být sebevědomí, protože si v hospodářské krizi vedli lépe než kdokoli jiný.

Základním argumentem Komorowského, premiéra Donalda Tuska a dalších politiků je právě strategická úvaha o roli Polska v Evropě. Vychází z předpokladu, že bez účasti na klíčových evropských projektech země nezíská takový vliv, jaký by si přála a jaký by jí jako největší nové členské zemi náležel. Je jasné, že pohled menšího Česka bude jiný, ale ani tuto rovinu úvah by určitě nemělo pominout.

Opatrní bankéři

Jiný je ovšem pohled centrálních bankéřů v čele se šéfem Polské národní banky Markem Belkou. Upozorňují na to, že pořád není jisté, jakým směrem se bude po finanční krizi eurozóna ubírat. Co všechno vlastně bude znamenat závazek přijmout euro? Co přinesou projekty bankovní a fiskální unie, navázané na eurozónu? Rozumnější by asi bylo počkat, až se toto všechno vyjasní.

Pak je tu také strašák Řecka a dalších jihoevropských zemí. Ekonomům je jasné, že do měnové unie tyto státy vstupovaly v době, kdy nebyly připraveny. Bohužel se to se vší "parádou" projevilo až v krizi.

Když už bude Polsko vstupovat, mělo by se na bohatší státy mnohem více dotáhnout i z hlediska ekonomické úrovně – výše hrubého domácího produktu na hlavu. Nestačí plnit nominální maastrichtská kritéria, jakými jsou výše rozpočtového deficitu, dluhu, inflace a úrokových měr.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz

Eurozóna v roce 2013 podle Roubiniho: Stejné problémy, menší rizika, Grexit s pravděpodobností 50 % Eurozóna v roce 2013 podle Roubiniho: Stejné problémy, menší rizika, Grexit s pravděpodobností 50 % Loni v létě si eurozóna prošla nelehkým obdobím. V Německu se reálně uvažovalo o odchodu ...

Zdroj: Českápozice.cz

reklama
reklama