Sebevraždy a deprese: Řecké psycho aneb jak ekonomická krize ničí duševní zdraví

| Tomáš Beránek

Nejen recese je v Řecku synonymem pět let dlouhé krize. Kromě ekonomických indikátorů se ekonomický propad silně podepisuje i na duševním zdraví Řeků. Lidé žijící v nejistotě trpí depresemi, úzkostmi a poruchami spánku. Během tří let vzrostl v Řecku počet sebevražd oficiálně o 37 %. Odborníci přitom varují, že reálná čísla jsou ještě vyšší.

Sebevražda - ilustrační foto

Athénská psycholožka Lisa Kalbariová se ve své ordinaci více než kdy jindy setkává s pacienty, kteří trpí úzkostmi, poruchami spánku, depresemi a jinými psychickými problémy. "Denně se setkávám se záchvaty paniky svých pacientů. Obzvláště u starších lidí se stále častěji objevují příznaky post-traumatických psychických poruch. Řada těchto pacientů má osobní zkušenosti z válečných let, na vlastní kůži poznali chudobu a hlad. Tito lidé nyní stojí tváří v tvář ztrátě důstojnosti a nechtějí znovu žít ve strachu a obavách o vlastní život."

Psycholog Andreas Armatas se stále častěji setkává s lidmi, které krize sice nezasáhla přímo, například v podobě ztráty zaměstnání, přesto ale jejich životy výrazně ovlivnila. Jedná se především o rodiče, jejichž děti s vidinou profesního uplatnění odešly z Řecka, a je tak uvrhly do sociální izolace.

Devastující vliv krize na společnosti

Zkušenosti obou psychologů ilustrují, v jakém stavu se řecká společnost po pěti letech ekonomické recese nachází. Psychologové věří, že je nárůst počtu duševních poruch v řecké společnosti důsledkem vleklé nejistoty způsobené řeckou ekonomickou krizí. Míra nezaměstnanosti aktuálně přesahuje 25 %, Řekové žijí pod neustálým tlakem pramenícím z obav ze ztráty zaměstnaní.

"Zaznamenáváme obrovský nárůst výskytu všech typů psychických poruch. Evidujeme nejen vysoký počet pacientů s úzkostmi, depresemi nebo poruchami spánku, ale i častější antisociální projevy a případy zneužívání," říká klinická psycholožka Argyro Vulgariová.

Mezi nejzávažnější onemocnění, jejichž výskyt v Řecku výrazně roste, patří deprese. Bezesporu největším varováním je ale rostoucí počet sebevražd. Podle řeckého ministerstva veřejného pořádku došlo mezi lety 2009 a 2011 k 37% nárůstu počtu dobrovolných odchodů ze světa. Odborníci z oblasti veřejného zdravotnictví ale upozorňují, že jsou tyto statistiky zkreslené. Dle jejich názoru jsou kupříkladu právě oficiální počty případů sebevražd pouze zlomkem skutečných hodnot. Pro mnoho lidí se totiž jedná o citlivé téma, a navíc je dobře známo, že například pro řeckou pravoslavnou církev jsou sebevraždy i dnes naprosté tabu.

Obavy psychologů z nepříznivého vývoje navíc nepramení pouze z aktuálního stavu. Dle jejich názoru je téměř jisté, že psychické poruchy a nemoci Řeků neodezní ani spolu s budoucím koncem krize, ale budou je pronásledovat celý život. Za největší problém přitom psychologové považují délku trvání krize. V recesi se Řecko nachází již pět let a vyhlídky na její konec jsou stále v nedohlednu.

V Řecku prodával léky, ve Švédsku uklízí záchody aneb dvourychlostní Evropa v praxi V Řecku prodával léky, ve Švédsku uklízí záchody aneb dvourychlostní Evropa v praxi Tilemachos Karachalios pracoval 17 let v Řecku pro farmaceutickou firmu. Nosil oblek, řídil firemní auto ...

  • 1
  • 2
reklama
reklama