Patrik Hudec, manažer Zlatého fondu ČP INVEST, o nabídce a poptávce po zlatu

| redakce

Vystudoval matematicko – fyzikální fakultu UK a o zlatu a stříbru toho ví neuvěřitelně moc. Jak se vyvíjí poptávka a nabídka po zlatu, jak se chovají centrální banky? Co můžeme čekat dál? Zlatý fond investuje především do zlata, stříbra, drahých kovů, tzv. soft. komodit a akcií firem těžících zlato a stříbro. Pozice jsou zajištěny vůči měnovému riziku.

Patrik Hudec
Produkce zlata
Vývoj produkce dolů
Pokles produkce zlata podle regionů
Nabídka zlata

Investiční web (IW): Jaká je aktuální situace z fundamentálního pohledu?

Patrik Hudec: Vloni se poprvé stalo, že největším těžařem se stala Čína. Do té doby to byla Jižní Afrika. Centrální banky nyní skupují zlato, kromě Ruska a Číny to ovšem všichni kupují na trhu. Pouze tyto dvě země jsou v produkci zlata zatím relativně soběstačné. Na ceně 1050 USD nakupovala indická centrální banka, při korekci na tuto cenu se dá očekávat další zájem centrálních bank a je jedno, která to bude. Indie nebo Čína, která stále navyšuje zlaté rezervy.

IW: Podívejme se zlato z pohledu nabídky, konkrétně těžby.

PH: Vývoj těžby postupně klesá. Čínská těžba jako jediná neklesá. Produkce afrických dolů klesá již několik let. Loni o 15%, letos o 10%. V afrických dolech je nejlepší zlato vytěženo, ve smyslu nejsnazší těžby, je to také politicky nestabilní region a navíc bojují s výpadky dodávek elektřiny. I když těžba v Africe letos klesla cca o 10%, tak celosvětová těžba naopak o 7% stoupla a to jde na vrub Číně a Rusku. Nicméně tyto země to stejně nevyvezou. Ročně se vytěží necelých 2500 tun.

IW: Těžba ale tvoří jen část světové nabídky.

PH: Těžba představuje přibližně 2/3, zbytek je recyklované zlato a 6 % tvoří prodeje centrálních bank. Loni se prodalo necelých 4000 tun zlata a tento nárůst jde na vrub růstu recyklovaného zlata. To je recyklované zlato z přístrojů, šperky, které se přetaví na mince nebo pruty, prostě úplně všechno disponibilní zlato. Množství recyklovaného zlata je na trhu velmi proměnlivé. Loni ho bylo poměrně hodně a příčina může být díky krizi. Je možné, že lidé potřebovali peníze, a tak zlato zkrátka prodávali.

IW: Další nabídku tvoří prodeje centrálních bank.

PH: Centrální banky se v minulosti zavázaly, že budou prodávat do 500 tun ročně. Především od roku 1989 hlavně západoevropské státy rozpouštěly zlaté rezervy, ale teď se jejich chování mění. Místo prodejů začínají zlato na trhu nakupovat, východoevropské a asijské státy začaly nakupovat ještě více. Například Čína během několika posledních let nakoupila 400 tun. To se předtím nevědělo, protože centrální banky tyto operace moc nehlásí. Navíc státní zlato mizelo ze státních bank také do Mezinárodního měnového fondu, který nyní jeho část prodal Indii. Potřebuje totiž peníze na financování pomoci státům, které se ocitly díky krizi v problémech.

Spojené státy mají už dlouho 8000 tun zlata. A nikdo přitom neví, jestli je skutečně mají. Na trhu se často objevují spekulace, že zrovna v Americe může být reálné množství menší, protože centrální banka ho rozpůjčovala komerčním bankám a ty ho prodaly na trhu. A není jednoduché ho koupit zpět, protože by začala růst cena. Při pohledu na zlaté rezervy je zřejmé, že podíl zlata na např. čínských rezervách je poměrně malý, asi 2 %. Kdyby to chtěli navýšit na 10 %, což je stále pod úrovní světového průměru, museli by koupit na trhu 4000 tun. To by zajistilo poptávku na několik let. Už v roce 2007 a 2008 se mluvilo o tom, že až centrální banky přestanou prodávat zlato na trh, tak se cena utrhne a to se nakonec také stalo.

reklama
reklama