Obsah stránky

Čtyřicet let nekrytých peněz. Dožijí se příštího výročí? (1/2)

24.8.2011  6:15 Autor: Aleš Tůma, analytik, Partners

Autor logo: Finmag.cz

Už 40 let žijeme ve světě čistě papírových peněz – 15. srpna 1971 zrušil prezident Nixon vazbu dolaru na zlato. Trhy výročí slaví po svém – novými rekordy v ceně zlata. Titulní stránky novin se plní zprávami o tom, jak střadatelé vybírají peníze ze slamníku a nakupují zlaté cihličky. Vrátíme se ke zlatému standardu?

reklama
Euro a dolar - ilustrační foto

Čeká nás návrat zlatého standardu?

Prodejci investičního zlata rádi argumentují historií, ovšem ani v období před rokem 1971 peníze plně kryté nebyly. Poválečný měnový systém – nazvaný brettonwoodský podle amerického letoviska, kde byl v roce 1944 dojednán – byl ve skutečnosti jen jedním z mnoha neúspěšných státních zásahů v oblasti peněz.

Jeden dolar vládne všem, jeden jim všem káže

Jeho podstata byla jednoduchá – světové měny měly fixní kurz k dolaru, dolar zase fixní kurz ke zlatu. Vazba peněz na komoditu tedy byla velmi nepřímá. Dolar nebyl směnitelný za zlato pro Američany, ale pouze pro zahraniční vlády či centrální banky. Systém bývá popisován také jako obrácená pyramida – na rezervách kovu stála zásoba dolarů, na rezervě dolarů zase ostatní světové měny.

V podstatě šlo o kartelovou dohodu fixující cenu zlata na 35 dolarech za unci a zároveň kurzy měn. Jenže kartelové dohody mají sklon k nestabilitě a brettonwoodský systém nebyl výjimkou.

Díky výsadnímu postavení dolaru a velkým zlatým rezervám mohly USA dlouho provádět inflační politiku, tedy zvyšovat množství dolarů v oběhu. V důsledku toho byl ale dolar stále více nadhodnocený – skutečná hodnota naředěné měny neodpovídala fixovaným kurzům. To vedlo k sílícímu odlivu zlata z USA.

Nakonec vláda směnitelnost dolaru zcela zrušila, měny ztratily poslední zbytek vazby na drahý kov a svět postupně přešel na volně plovoucí měnové kurzy.

Tagy:  inflace, měny, zlato

Čtěte také:

  • Chystáte se na dovolenou? Nákup dolarů nechte až na začátek léta!(18.5.)

    Blíží se léto, doba výletů a dovolených. Uvažujete o tom, kdy nejlépe směnit české koruny na americké dolary a eura? Pomoci může pohled na typický sezónní vývoj těchto měn. Z něj je možné usoudit, zda je lepší s návštěvou směnárny počkat, nebo do ní bežet hned.

  • Řecký odchod z eurozóny vyvolá pokles eura až na paritu s dolaremvideo(17.5.)

    "Lagardeová: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny", "Řekové se bojí odchodu z eurozóny, během pondělí vybrali z bank 700 milionů eur" - a mohli bychom pokračovat. Média jsou toho plná, trhy se na podobný scénář připravují také. V době, kdy ještě nebylo jasno o dalším kole řeckých parlamentních voleb, už měl jasno Derek Halpenny, hlavní měnový analytik pro Evropu v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ. Podle něj totiž případný řecký odchod od eura vyvolá pokles eura vůči dolaru až na 1:1.

  • Máte pod matrací eura? Tak běžte nakoupit koruny, "zbohatnete", volá vývoj EURCZK(16.5.)

    Česká koruna nabrala v posledních týdnech opět jižní směr a vůči euru oslabuje. Vývoj páru EURCZK tak nabízí příležitost začít směňovat eura do korun, a to ze dvou hlavních důvodů.

  • Rozpad eurozóny v číslech: Kolik by stály nové italské liry, španělské pesety a francouzské franky?(15.5.)

    Když Řekové ve volbách projevili nesouhlas s evropskou integrací směřující k fiskální unii s Německem v čele, měli by se obchodníci na forexu začít připravovat na znovuzavedení lokálních evropských měn. Odchod Řecka z eurozóny se po dvou letech ve smrtelných křečích (konečně) jeví jako velice pravděpodobné řešení.

  • Euro na klouzačce. A nejde jen o dluhovou krizi(14.5.)

    Jedním z klíčových faktorů pro vývoj měnového kurzu je úrokový diferenciál, který vyjadřuje rozdíl mezi úrokovými sazbami ve dvou zemích. Jeho vývoj je klíčový pro rozhodování investorů o tom, které z měn dají přednost. Vyšší sazby jdou zpravidla ruku v ruce s vyšším výnosem domácích aktiv a větší poptávkou po měně, zatímco nižší sazby tuto poptávku snižují.

  • Řecký odchod z eurozóny? Býčí signál pro všechny(10.5.)

    Řecký odchod z eurozóny se v současnosti zdá být výrazně pravděpodobnější než před pár měsíci, kdy bylo Řecko "zachráněno" schváleným druhým balíkem půjček. Podle UBS by případný odchod země z měnové unie stál každého řeka včetně důchodců a kojenců okolo 11 tisíc eur v prvním roce a zhruba 4 tisíce v letech následujících. Jde zhruba o polovinu HDP Řecka. Podle mnohých by ovšem řecký odchod z eurozóny pomohl společné evropské měně. Ta přitom během týdne spadla na několikaměsíční minima.

  • Akcie, ekonomika, forex: Víte, co si aktuálně myslí velcí investoři?(9.5.)

    Banka Morgan Stanley provedla v dubnu výzkum mezi investory a ptala se jich, jak vidí budoucnost akcií, komodit, měn a světové ekonomiky. Několik čísel se od březnového dotazování významně posunulo. A není divu.

  • EURUSD: Řecko se bolestivě připomnělo, Němci sčítají nové vrásky na čele(7.5.)

    Řecké parlamentní volby dopadly fiaskem pro současnou vládní koalici, která domluvila se zahraničními institucemi úsporná opatření, která mají Řecko udržet v eurozóně. Po sečtení 99 % hlasů koalici chybějí dvě křesla k parlamentní většině. Euro proto po víkendu zavítalo pod 1,30 USD.

  • EURUSD: Cesta pod 1,30 je pro euro vydlážděna obavami z evropské dluhové krizevideo(23.4.)

    Technicky je měnový pár EURUSD připraven na další pokles, tedy posilování dolaru. Z fundamentálního hlediska je tento směr podpořen obavami o Španělsko, efekt injekcí likvidity od ECB pomalu vyprchává. Navíc americká ekonomika je na tom výrazně lépe než ta evropská, tvrdí makléř brokerjetu ČS Jan Komárek. Kvantitativní uvolňování ze strany Fedu v současnosti neočekává.

  • Jak dopadne změna světového měnového systému na americkou ekonomiku? (20.4.)

    Začátkem dubna jsme na Investičním webu publikovali deset důvodů, proč je nadvláda amerického dolaru ohrožena. V návaznosti na měnící se trendy ve světovém měnovém systému se zkusme podívat na to, jaké důsledky může přinést slabší pozice dolaru americké ekonomice.

reklama

Autor: Aleš Tůma

Nejnovější články autora:

  • Našli jste v šuplíku kuponovou knížku. Ale co s ní teď?(15.2.)

    Ještě 17 let po druhé vlně kuponové privatizace v českých šuplících, slamnících, skříních a kredencích dlí stovky a tisíce kuponových knížek. Zdaleka ne všechny jsou bezcenné, peníze se však kvapem vypařují.

  • Jak spořit ve dvaceti, třiceti a v padesáti?(9.11.)

    Rad, jak se chystat na důchod, je celá řada. Ne každá se hodí pro každého: jiná strategie je vhodná pro bezdětného před třicítkou, jiná pro ty, kteří mají do důchodu jenom krůček. Zopakujme si tedy pár zásad, přidejme pár tipů a na příkladech si ukažme, co se hodí v jakém věku.

  • Krize, o které se nemluví: Evropě dochází intelekt!(1.11.)

    Že je hlavním problémem dnešního světa finanční krize? Ale kdepak. Něco daleko horšího! Pokud na vás Evropa působí bezradně, zřejmě to není náhodou. Ostatně, stačí se podívat na výrazy hodnostářů v momentě, kdy je tepe některý z britských euroskeptiků.

  • Utrácet! Politici rozhazují stimuly - ale co se schodky?(13.9.)

    Utrácejte, jinak se nevyhnete nové hluboké recesi, varuje vlády šéfka MMF Christine Lagardeová. Přidali se k ní i ekonomové pracující pro OSN. Opakují tak starou známou písničku - stačí stavět hladové zdi - a prosperita je zaručena. Snad i J. M. Keynes se z toho musí obracet v hrobě.

  • Čtyřicet let nekrytých peněz. Dožijí se příštího výročí?(24.8.)

    Už 40 let žijeme ve světě čistě papírových peněz – 15. srpna 1971 zrušil prezident Nixon vazbu dolaru na zlato. Trhy výročí slaví po svém – novými rekordy v ceně zlata. Titulní stránky novin se plní zprávami o tom, jak střadatelé vybírají peníze ze slamníku a nakupují zlaté cihličky. Vrátíme se ke zlatému standardu?

  • Investování: Vykašlete se na stádo okolo, rozhodujte se rozumem(6.5.)

    Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích. Magická formulka, již najdeme (ne nutně velkým písmem) v propagačních materiálech každého podílového fondu. Každá investiční společnost a každý finanční poradce musí klientovi tuto mantru zopakovat, jinak riskují strašlivý hněv ČNB. Řídí se jí klienti?

  • Garantované fondy slibují jistotu i šanci na vysoké výnosy. Často jsou ovšem neprůhledné(4.5.)

    Průměrný český investor má několik zajímavých vlastností. Zaprvé, každý rok výrazně více peněz prosází, než proinvestuje na kapitálovém trhu, vyplývá ze statistik ministerstva financí o tržbách provozovatelů hazardu. Zadruhé, když už investuje, činí tak poměrně konzervativně. Více než pětina majetku ve všech typech podílových fondů v Česku je v zajištěných fondech. Ke konci loňského roku konkrétně 51 miliard korun z celkových 247. Pro srovnání, v Evropské unii tento podíl dosahuje jen zhruba 11 procent.

  • Strukturované investice: Výbušný koktejl na míru(9.3.)

    Kdo považuje banky a pojišťovny za veskrze nudné instituce, hluboce se mýlí. Ve skutečnosti jsou mimořádně kreativní. V čem? Například ve vymýšlení exotických strukturovaných produktů běžných v zahraničí a stále populárnějších i v ČR.

  • Inflace hrozí čím dál víc. Mají investoři utíkat ke zlatu?(24.2.)

    Cena zlata roste, investoři investují, cena roste ještě víc, o zlatu si povídají i vrabci na střeše. Jak to vlastně celé dopadne? Pozornost, které se zlatu dostává, je vcelku přirozená. I proto, že ještě nedávno byla největším strašákem světové ekonomiky deflace, ale teď rostou – oprávněné – obavy z inflace.

  • Hypoteční krize: Další katastrofa na obzoru(1.11.)

    Během realitní bubliny (nejen) v USA se banky snažily poskytnout a následně investorům prodat co nejvíce hypoték. Kvalita dlužníků nebyla podstatná, stejně tak šly stranou formality. Špatné úvěry už finanční sektor řeší tři roky, nově však americkým bankám hrozí vlna žalob a mnohamiliardové škody kvůli ošizenému "papírování". Vezměme to pěkně popořadě.

Diskuze