Jak na příští ropnou krizi?

| Jan Stuchlík

Jen dvakrát v historii zmobilizoval svět své strategické zásoby ropy. Poprvé kvůli výpadku v těžbě během první války v Iráku. Podruhé šlo spíš o výraz solidarity s USA po řádění hurikánů Katrina a Rita.

Ropa - ilustrační foto

Hurikány Katrina a Rita po sobě nechaly v létě roku 2005 nevídanou spoušť. Smetly ropné rafinérie a ropnou infrastrukturu na jihu Spojených států. V Mexickém zálivu znemožnily těžbu mnoha vrtům. Celkem svět přes noc přišel o těžbu v objemu 1,5 milionu barelů ropy za den, tedy o necelá dvě procenta celosvětové spotřeby. Pro Spojené státy to byl takový malý ropný šok.

Odpověď světa byla rychlá. Teprve podruhé v historii sáhly státy sdružené v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) na své strategické zásoby ropy, které si schovávají pro případ velkých a nenadálých výpadků v zásobování strategickou surovinou. V září 2005 uvolnily na trh 60 milionů barelů ropy. Z toho polovina pocházela právě ze strategických zásob. Zbytek dodaly ropné firmy a prostřednictvím vyšší těžby i exportéři ropy.

"Toto opatření mělo pomoci upravit toky ropy ve světě, aby Spojené státy, těžce zasažené hurikány, měly lepší přístup k ropě z dovozu," vzpomíná Jana Hejsková z české Správy státních hmotných rezerv, která řídí i české ropné zásoby.

Díky uvolnění ropy ze zásob například Evropa neměla určitou dobu potřebu surovinu dovážet z jiných částí světa. Tato kapacita zůstala k dispozici americkým rafinériím.

Spása po přepadení Kuvajtu

Strategické ropné zásoby začaly členské státy IEA vytvářet v roce 1974, kdy si svět prožil první ropný šok a uvědomil si přílišnou závislost ekonomiky na této surovině. Kvůli arabskému embargu na vývoz ropy do USA a Evropy zmizelo z trhu 4,3 milionu barelů ropy denně. Proti příštím podobným výpadkům měly státy chránit domácí zásoby, které by pokryly až 90 dnů, po které by nemohly ropu dovážet.

  • 1
  • 2
reklama
reklama