Úvod do obchodování s komoditami – 2. díl: Historie a vznik futures kontraktů

| Boris Tomčiak

S komoditami přicházíme do styku prakticky každý den. Ať už se jedná o benzín do automobilu, zlaté šperky nebo například potraviny jako káva, cukr nebo obilniny. Považujeme je za úplnou samozřejmost a většinou nad nimi začneme přemýšlet až v okamžiku, kdy se jejich cena výrazně změní. Stejně jako u jiného zboží je i u komodit cena tvořena vztahem mezi nabídkou a poptávkou. Chcete proniknout do zákoutí obchodování s komoditami? Sledujte sérii článků o komoditním trhu na investicniweb.cz.

Stručným pohledem do historie odhalíme, proč vlastně komoditní trhy vznikly. Rozhodně to nebylo proto, aby měli odvážní investoři kde spekulovat.

Chicago Board of Trade

První organizovaný komoditní trh ve Spojených státech vznikl v Chicagu – šlo o burzu Chicago Board of Trade. První zápisy pocházejí už z roku 1871, všechny starší dokumenty totiž padly za oběť obrovskému ničivému požáru.

Zhruba na začátku čtyřicátých let 19. století se z Chicaga začalo stávat významné obchodní místo, které bylo napojeno na Východ železničními tratěmi a telegrafem. Farmáři ze Středozápadu začali vozit svoji produkci do Chicaga, kde ji prodávali obchodníkům. Ti pak zajišťovali její rozvoz do všech částí země.

Američtí farmáři v té době přijížděli do Chicaga s přáním prodat svoji úrodu co nejlépe, město však nemělo dostatečné skladovací kapacity, nebyla stanovena žádná pravidla, dokonce nebyla možnost přesně zvážit množství nebo ohodnotit kvalitu. Obchodníci měli farmáře v hrsti a obchodní vztah nebyl příliš rovnocenný.

Několik podnikatelů ve spolupráci s městem však našlo východisko. V roce 1848 vzniklo jednotné místo pro obchodování, kde se střetávali farmáři a obchodníci. Postupným vytvářením obchodních pravidel vznikla první burza, na níž se obchodovaly komodity s okamžitým termínem dodání.

Vznik futures kontraktů

Až později vznikly komoditní futures kontrakty tak, jak je známe dnes. Byly vytvořeny za účelem usnadnění obchodování jak farmářům, tak i obchodníkům. Farmář (prodávající) a obchodník (kupující) se při uzavírání kontraktu závazně dohodnou na uzavření obchodu v budoucnosti za určitou cenu. Farmář například za dva měsíce dodá a obchodník odebere. Farmář už dnes ví, kolik za dohodnuté dva měsíce obdrží a obchodník ví, kolik zaplatí.

Pokud si to farmář nakonec rozmyslí a nechce svoji úrodu prodat, má možnost najít jiného dodavatele a svoji povinnost tak přenést na jiného farmáře. Stejně tak obchodník, který nechce odebrat, má možnost najít jinou stranu, která bude mít zájem za stejných podmínek odebrat. Cena se přitom v čase mění, vše závisí na vývoji nabídky a poptávky. Jestliže přijde špatné počasí, které úrodu poškodí, cena půjde nahoru. Farmář, který prodal za původní nižší cenu, má smůlu. Na druhou stranu obchodník si mne ruce. Jestliže je počasí naopak příznivé, pak se urodí více a cena klesá. Farmář v takovém případě prodává svou úrodu lépe (za původní vyšší cenu), než kdyby čekal až do sklizně. Obchodník pak naopak ztrácí.

  • 1
  • 2
reklama
reklama