Zlato čeká hvězdná budoucnost

| Milan Tomášek

Ti, kteří v minulosti hovořili o tom, že události nastartované v roce 2008 budou mít dlouhodobé dopady, mají pravdu. Jedním z velkých problémů současnosti je vysoký objem dluhů v ekonomice. Platí, že pokud neroste objem nových dluhů v ekonomice, neroste ani hrubý domácí produkt, základní to ekonomická veličina.

Otřesy na kapitálových trzích v roce 2008 odstartovaly proces pomalého snižování míry zadlužení ve vztahu k vlastním zdrojům jak v soukromé, tak i v podnikové a finanční sféře. Tento výpadek "růstu" nahradil stát. Garantoval bankovní vklady, některé typy finančních transakcí, za spoustu podnikových dluhů se zaručil a k tomu zvýšil hospodaření na dluh, které je patrné na vývoji deficitu státního rozpočtu.

Ano, krátkodobě je to správná cesta, ale ukazuje se, že příjmové stránky státních rozpočtů prozatím nevykazují zásadní známky obratu, což zvyšuje nervozitu u investorů. Není tedy překvapením, že se čekalo, který že stát bude prvním obětním beránkem této situace. Investoři si vybrali Řecko, které je nyní v centru pozornosti médií a investorů a kterému akutně hrozil státní bankrot (díky záchrannému plánu je dočasně odvrácen). Mnohem důležitější je spíše skutečnost, že nebezpečně nevyrovnané státní finance jsou v dalších, mnohem významnějších ekonomikách: Španělsko, Itálie, Británie, USA. Nejde tedy o izolovaný problém, ale o celosvětový fenomén.

Na příkladu Řecka je patrné, že současná ekonomická rovnováha je velmi křehká. Posuďte sami. Tamní ekonomika je svým významem velmi malá, tvoří pouhá 2% HDP EU a státní dluh se blíží 300 mld. EUR, což je skoro trojnásobek dluhů bývalé investiční hvězdy Lehman Brothers. Růst rizika a úrokových sazeb, který zde byl, má tendenci přesahovat hranice regionu a šířit se podobně jako rakovina do dalších zemí. A to je největší nebezpečí, kterému Evropa čelí záchranným plánem v objemu 1 bil. EUR.

Investoři stojí nyní před obtížnou otázkou: Co dál? Kam budeme investovat?

Krátkodobé úrokové sazby jsou v podstatě nulové a po očištění o inflaci nemůže být o nějakém reálném zhodnocení ani řeč. A nečekejme v horizontu jednoho roku zlepšení. Krátkodobé úrokové sazby zůstanou na extrémně nízkých úrovních déle, než se původně očekávalo. U státních dluhopisů s delší splatností se nám v souvislosti s velikostí deficitů zvyšuje riziko a možnost růstu delších výnosů (ceny dluhopisů by poté klesaly). Zbývají už jen riziková aktiva, mezi která se řadí akcie a komodity. Ačkoliv akciové trhy od svých minim v loňském roce výrazně vzrostly, v přílivu peněz do akciových fondů se to příliš neprojevilo. To může být pozitivní signál, protože přesun peněz z dluhopisů do akcií by podporoval akciové trhy. Je však nutné připomenout, že další růst může být pod vlivem spousty dalších, těžko kvantifikovaných faktorů, nejistý. To samé platí i u průmyslových komodit.

reklama
reklama