Bublina na zlatě? Ještě si počkáme (2/2)

Čtěte také:

• Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)

  Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.

• Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)

  Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!

• Zlatý medvěd je tady!(17.5.)

  Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.

• Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)

  Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!

• Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)

  Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.

• Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)

  Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!

• Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)

  Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?

• Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)

  Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.

• Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)

  Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.

• Bublina jako vyšitá: Zlato patří do sejfu, ale zaplatíte s ním jen výjimečně!video(30.4.)

  Je zlato měna jako každá jiná? Felix Salmon z Reuters hledal odpověď. Když chtěl gramem zlata (v té době zhruba 53 USD) zaplatit v hračkářství, za známky nebo za basu piv, se zlou se potázal. Z hračkářství ho dokonce nechali vyvést ochrankou. Až správný byznysmen na Times Square byl ochoten mu za 53 USD placených "to nejbezpečnější měnou" prodat tři sendviče. A proč bublina?

Autor: Milan Tomášek

Nejnovější články autora:

• Objem dostupného stříbra rapidně klesá. Vyžene to cenu zpátky k 50 dolarům?(24.5.)

  Komoditní trhy od počátku měsíce května silně klesly. Asi největší pozornost upoutal pokles cen ropy a stříbra, které se ze svých maxim 50 USD za unci dostalo během 5 dnů pod 33 USD. Zapomeňme na chvíli, co bylo katalyzátorem tohoto propadu, a hledejme "širší obrázek" toho, co se vlastně na trhu se stříbrem děje.

• Ani akcie nemusejí porazit inflaci!(11.3.)

  Proti inflaci se obecně doporučuje bojovat nákupem nemovitostí, hmotného majetku, komodit, ale i akcií. U některých položek je to v současné době diskutabilní. Jednou z nich jsou akcie. Těm se nejlépe daří, pokud je míra inflace nízká, stabilní a nejlépe do 2 %. Jakmile překročí hranici 5 či 6 %, výnosy klesají a zaostávají za inflací, akcie reálně ztrácejí.

• Americké dluhopisy: Kdo drží zadlužené USA nad vodou?(22.2.)

  Americký státní dluh za posledních několik let pěkně narostl a jeho trajektorie je hrozivá a dlouhodobě neudržitelná. Aktuálně se pohybuje veřejný dluh na úrovni 9 bilionů USD. Víte, kdo je největším držitelem tohoto dluhu? Ne, není to Japonsko ani Čína, ale samotná centrální banka (Fed). Nedivme se tedy, proč pokračuje kvantitativní uvolňování peněz (nakupování státních dluhopisů), ačkoli se ekonomika zotavuje.

• Graf dne: Trhům pomáhají výsledky firem, trvají obavy z inflace(19.2.)

  Výsledková sezóna ve Spojených státech se chýlí ke svému závěru. Americké burzy jsou na maximech od léta 2008, přemíru optimismu však brzdí obavy z růstu inflace. Které další faktory ovlivňují současné dění na trzích? Najdete ve stručném přehledu.

• Zkrachuje Kalifornie? Její dluhopisy jsou na ročním minimu(14.1.)

  Problematika státních dluhů plní světová média již téměř rok. V tisku se propírají schopnosti států, jako jsou Řecko, Irsko nebo Portugalsko, splácet své dluhy. Nově však téma problémových dluhů můžeme rozšířit i o municipální (komunální) dluhopisy. Krize ukázala, že nejen státní, ale i komunální rozpočty jsou v neudržitelném stavu. Nejvíce se v tomto směru hovoří o Spojených státech.

• Rok 2011 na kapitálových trzích očima optimistů a pesimistů(10.1.)

  Loni se předpovědi shodovaly v tom, že budou akciové trhy pokračovat v růstu. Nakonec naplnily, klíčové indexy si připsaly dvojciferné zisky a investice do komodit patřily mezi nejvýnosnější. Cena zlata stoupla téměř o 30 %, stříbro o neuvěřitelných 84 %, bavlna o 90 %. Kdo více riskoval, dokázal více zhodnotit své vložené peníze. Jaký výhled mají na rok 2011 optimističtí, a jaký naopak pesimističtí investoři? Posílí akciové trhy, nebo půjde spíše o poslední šanci na prodej za velmi výhodné ceny?

• Kruté probuzení: Výnosy 10letých amerických dluhopisů dramaticky rostou!(17.12.)

  Americké 10leté sazby letí vzhůru a překonaly již hranici 3,5%. Od října výnosy stouply již o celý procentní bod! Od spuštění druhého kola kvantitativního uvolňování (QE2) v objemu 600 miliard USD tyto výnosy rostou. Původní předpoklady byly, že příliv těchto peněz výnosy stabilizuje, případně sníží. Opak se stává pravdou.

• Akcie ve skutečnosti nerostou! Raději kupujte reálná aktiva, například zlato!(3.12.)

  Akciová rally, kterou sledujeme od léta, se po nadechnutí v závěru listopadu znovu rozjela. V další růst cen akcií věří mimo jiné i Jim Cramer. Rostou ovšem akciové trhy reálně, nebo pouze na základě většího objemu peněz a ztráty jejich kupní síly?

• Zlatý standard by vyhnal cenu zlata na 7 000 dolarů za unci(10.11.)

  Také se vám zdá, že se cena zlata utrhla ze řetězu a nepochopitelně roste? Nebo že jde o nepodložený růst? Podívejme se na problém z jiné strany. Šéf Světové banky nedávno připustil vytvoření zlatého standardu, což by znamenalo, že zlato začne fungovat jako protiváha papírovým nekrytým penězům.

• Dosažení předkrizové zaměstnanosti je jen zbožné přání(15.10.)

  Ekonomická teorie považuje za základní cíl makroekonomické politiky tzv. dynamickou rovnováhu mezi hospodářským růstem, mírou inflace, saldem obchodní a platební bilance a mírou nezaměstnanosti. V reálném životě je však snaha o co nejlepší dosažení těchto veličin velmi často limitovaná a protichůdná.