Větrná energie je čistá a může být dobrou alternativou k tradičním zdrojům energie, závislost na počasí je ale stále problémem.
Obsah stránky

Využití energie z větru není žádnou novinkou. Větrné elektrárny se po světě stavějí již desítky let a jejich rozšíření souviselo se stále se zvětšující hrozbou vyčerpání neobnovitelných zdrojů energie, ropnými šoky apod. V posledních letech se vítr opět dostává do hledáčků investorů a navíc se ukazuje být vcelku zajímavým recession-proof odvětvím.
Ani krizové období totiž tomuto sektoru nezabránilo v tom, že v minulém roce narostl celkový výkon větrných turbín o 31 %. Obrat na tomto trhu v minulém roce překonal 50 miliard eur. Větrná energie je společně s ostatními ekologickými zdroji, jako je voda, nebo slunce v poslední době poměrně preferovaná jak vládami, tak investory, kteří v tomto odvětví vidí velký potenciál do budoucna. Větrná energie dnes patří mezi nejrychleji se rozvíjejícím sektorem energetického průmyslu a v nejbližších letech tomu patrně tak i zůstane.
Pro další rozvoj mluví i čísla o podílu větrné energie na celkové produkci energie. V současnosti se tato čísla pohybují těsně nad jeden a půl procentem, v Evropě je to kolem 4 %. Podle plánů European Wind Energy Association (EWEA) by se mělo pomoci větru vyrobit v roce 2020 asi 12 % veškeré energie, reálnější předpoklady pak mluví o osmi procentech.
Největší boom v posledních letech je vidět samozřejmě v Asii, kde jsou největšími tahouny Čína a Indie. Čína se dostala již na druhé místo v instalovaném výkonu a ohrožuje tak vedoucí postavení Německa a USA, které jsou dlouhodobými lídry na trhu s věternou energií. Na jednoho obyvatele je však vedoucí zemí Dánsko, které těží ze své výhodné polohy. Přímořské země mají oproti vnitrozemí výhodu, že mohou využívat sílu mořských větrů.
Vítr je zadarmo, ale zabere mnoho místa
Výhodou větrné energie je její rychlá návratnost a poměrně nízké náklady na provoz. Vítr je zadarmo a není jej potřeba nikam převážet a skladovat, není potřeba jej těžit apod. V porovnání s tradičními zdroji energie je tedy mnohem levnější, na druhé straně je však nutné brát v potaz poměrně vysoké počáteční náklady (stavba turbín), i když i u tradičních zdrojů energie nejsou nejnižší (vrty, stavba vrtních plošin apod.).
Velkou nevýhodou větrných elektráren je nestálost počasí a jeho nepředvídatelnost. Větrné turbíny mohou efektivně vyrábět energii pouze za určitých podmínek. Za příliš slabého, nebo také příliš silného větru turbíny energii neprodukují a to pak snižuje jejich reálný výkon. Ten se od plného instalovaného výkonu liší v řádech desítek procent, které tak nejsou využity. I v tomto směru jde ale vývoj velmi rychle dopředu a firmám se daří tuto neefektivitu poměrně úspěšně snižovat.
Tagy: alternativy, elektřina, komodity, větrná energie
Čtěte také:
- Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)
Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.
- Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)
Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.
- Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)
Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!
- Zlatý medvěd je tady!(17.5.)
Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.
- Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)
Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!
- Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)
Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.
- Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)
Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!
- Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)
Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?
- Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)
Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.
- Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)
Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.
Autor: Daniel Kuchta
Nejnovější články autora:
- Co byste měli vědět o investičním dotazníku(26.4.)
Investiční dotazník musí vyplnit každý investor, který chce své prostředky zhodnotit v některém z investičních produktů. Klientům může poskytnout ochranu před investicemi do produktů, kterým nerozumějí a které by je mohly poškodit. Ochránit ovšem může také zprostředkovatele a obchodníky, kteří čelí stížnostem ze strany klientů.
- Zlaté pamětní mince: Jistota, nebo spekulace?(10.4.)
Zlaté pamětní mince jsou považovány za zajímavou investiční příležitost, která kromě zlata a jeho ceny přináší majiteli také přidanou sběratelskou nebo uměleckou hodnotu. Význam umělecké a sběratelské hodnoty ovšem v poslední době překonává spekulativní výdělek.
- Skalpování: Investorská trofej čeká na vítěze z řad zkušených obchodníků(27.3.)
Jedním z oblíbených přístupů na komoditních burzách nebo na forexu, který může obchodníkovi přinést zajímavé výnosy, ale také vynulování účtu v průběhu jednoho dne, je scalping. Nic pro nezkušené nováčky a nerozhodné obchodníky se slabými nervy. Zkušenosti, pohotovost a disciplína zde hrají důležitější roli než jinde.
- HFT mediálního světa: Roboti píší články o investování(7.3.)
Skutečnost, že počítačové programy dnes ovládají dění na finančních trzích, dnes již nikoho nevzrušuje a je brána jako fakt. Zastánci tohoto modelu chválí vysokou likviditu, kterou rychlé obchody na trhy přinášejí, odpůrci jsou si zase jisti, že dokáží informace z trhu a médií zpracovat a vyhodnotit lépe než roboti. Jenže co když jim informace přinášejí také jen roboti a počítače?
- Pojistit se proti krachu? CDS na odpis, protože Řecko przní trh(6.2.)
Pojištění proti úpadku emitenta - credit default swapy (CDS) - se staly v posledních letech jedním z nejkontroverznějších finančních nástrojů. Jedněmi proklínány jako nástroje spekulace, který se vymkly kontrole a způsobily krizi, pro druhé opravdu pojištění. Poslední vývoj v případě možného bankrotu Řecka ovšem tuto jejich původní funkci poněkud zpochybňuje.
- Skončí současná krize válkou?(26.1.)
Současný systém placení dluhů dalšími dluhy je velmi dlouho fungující obrovské Ponziho schéma, které se blíží ke svému vrcholu. Budou vyústěním situace sociální nepokoje nebo mocenský konflikt končící válkou? Je to sice hodně pesimistický pohled, ale v poslední době stále více rozšířený. A historie dává pesimistům spíše za pravdu.
- Odkupy akcií: Podbízivý trik, který má zahnat strach z recese?(1.12.)
Akciové společnosti po celém světě se v poslední době pustily do odkupu svých akcií ve velkém stylu. Podle odborníků může jít o snahu ukázat, že ekonomika není před branami recese, ale také o omezené možnosti vhodných investic. Investoři mohou mít z takového kroku radost, ale nemusí to být terno.
- Ideální věk pro investování: 40 až 50?(26.10.)
Snad každý má nějakého staršího příbuzného, který už někdy naletěl na sliby o výnosné investici a vložil peníze do letadla nebo jiného podvodného "investičního nástroje". I proto jsou u nás staří lidé považováni za investičně nevzdělané, přičemž mladí mají více zkušeností a mají větší rozhled. Nejlépe jsou na tom však prý lidé ve středním věku.
- Nebojte se akcií bank(20.10.)
Bankovní sektor má za sebou (a možná i před sebou) hodně neklidné období. Sektor, v němž si investoři chodili pro zajímavé dividendy, je dnes odkázaný na pomoc států. Jeho vyhlídky jsou všelijaké. Investoři si nejsou jistí, zda nakupovat za dobré ceny, nebo očekávat další pokles. Co na to odborníci?
- Diverzifikace: Nutnost, nebo přežitek?(22.9.)
Diverzifikovat, nebo nediverzifikovat? To je otázka, kterou si klade prakticky každý investor- Odpověď je však pro každého jiná. Někdo se bojí vsadit všechny peníze na jednu kartu, jiný zase nechce mít ze svého portfolia ZOO (jak říká o široké diverzifikaci Warren Buffett). Existuje vůbec nějaká zlatá střední cesta?







Diskuze