Jak zahýbe počasí cenami uhlí? La Niña se hlásí o slovo

Čtěte také:

• Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)

  Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.

• Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)

  Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.

• Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)

  Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!

• Zlatý medvěd je tady!(17.5.)

  Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.

• Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)

  Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!

• Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)

  Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.

• Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)

  Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!

• Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)

  Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?

• Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)

  Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.

• Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)

  Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.

Autor: David Navrátil

Nejnovější články autora:

• Barry Ritholtz: O americké finanční a bankovní krizi(17.5.)

  Nedávno mě zaujal rozhovor s Barrym Ritzholtzem o důvodech finanční krize, především z pohledu USA. Vybral jsem několik myšlenek (ne nutně nových), které mi připadají zajímavé a důležité.

• Snižujeme daně, volá pankáč mezi evropskými ministry financí(11.5.)

  Evropou se šíří mánie fiskálních úspor, škrtů a zvyšování daní. Ministři financí Evropské unie se předbíhají v tom, kdo zavede větší škrty a více zvýší daně. Největší fiskální úspory probíhají na jihu Evropy. Nicméně tato medicína snižuje výkon ekonomiky. Plánovaný deficit je pak revidován směrem k horšímu výsledku, reakcí jsou další úspory a růst daní. Začarovaný kruh.

• Evropské banky nad propastí: Rozpůjčovaly mnohem více, než měly(24.4.)

  Money, money, money, must be funny in the rich banks's world. Evropské banky strukturálně oslabuje to že rozdaly na úvěrech více, než vybraly na depozitech.

• Zase jedna sopka, která hraje o nejvyšší ceny v komoditním kasinu(6.4.)

  Co způsobilo tak mrazivý konec ledna a únor? Mým oblíbením zdrojem analýz k počasí je Browning. Podle jejich analýzy je letošní počasí opět bláznivé až schizofrenní, protože způsobilo neobvykle teplé počasí na západní hemisféře, ale mrazivé na té východní. Dopad na ceny komodit? Zásadní!

• Řecko jako ekonomický Vietnam Evropy(15.2.)

  Ekonomický Vietnam. Bejrút. To jsou zhruba pocity, které mě přepadly při prohlížení fotek z nedělní aténské noci. Řecko mělo v roce 2009 dle AMECO hrubý dluh zhruba 300 miliard eur. A potřebuje další stovky miliard.

• Behaviorální ekonomie: Lidé mají férovost pod kůží(31.1.)

  Jsem příznivcem behaviorální ekonomie. Skoro to zní z mé strany jako omluva za to, že se mnou opět musíte procházet nějaký experiment vysvětlující chování lidí. Já to vidím tak, že i pro mě samotného je občas dobré si připomenout, že paradigmata, která jsme se učili na ekonomce o homo economicus, v realitě nemusejí platit. A proto ani některé závěry klasické ekonomie nemusí platit. A bylo by proto mylné předpokládat, že platit začnou.

• Ochota investorů půjčovat vyspělým ekonomikám trvá. Jak dlouho ještě?(17.1.)

  Přesun výroby z vyspělých do rozvíjejících se ekonomik vedl k tlaku na mzdy nízkopříjmových skupin. Vlády a centrální banky ve snaze udržet spotřebu na vysokých úrovních (a dokonce rostoucí) začaly zvyšovat státní zadlužení a motivovat domácnosti taktéž k navyšování svých dluhů (pomocí nízkých úrokových sazeb - tzv. demokratizací dluhu). Výsledek? Vysoké zadlužení.

• Zlato: Třpyt a mat komoditní superstar(4.1.)

  Cena zlata roste, a to přímo závratně. Od roku 2000 vzrostla cena zlata o 470 %. Pokud investor nakoupil zlato na konci roku 2000, tak si v průměru ročně připsal 17 %. To je dost vysoké zhodnocení, zvlášť když si uvědomíme, že investor do akcií (měřeno akciovým indexem v USA) v průměru vydělal jen 1 %. A to včetně dividend.

• Sestrovražedný souboj: Zvítězí inflace, nebo deflace?(3.1.)

  Leden pro naše peněženky připravuje každoročně nepříjemný dárek - zdražování. Letošní je navíc okořeněné zvýšením DPH. Ale jak se budou vyvíjet ceny za pět nebo deset let? Čeká nás růst cen, tedy inflace? Nebo její sestra deflace, tedy pokles cen?

• Stereotypy ekonomického uvažování aneb šťastné a veselé!(22.12.)

  Asi jste si všimli, že mezi mé oblíbené čtení patří knížky týkající se behaviorální ekonomie. Klasická ekonomie popisuje člověka jako racionálního jedince. Nicméně z vlastních zkušeností víme, že naše rozhodování je ovlivněno emocemi, jako je strach, morálka, závist, odpor, soucit, zlost, ale také třeba nedostatečnou silou vůle... Prostě vším, co nám je vlastní a co omezuje platnost předpokladu klasické ekonomie, že jsme racionální bytosti (to mi připomíná hlášku z filmu Světáci „nic cizího mi není lidské“).