Ropný vrchol (oil peak): Mýtus, nebo tvrdá realita?

| Josef Novotný

Celosvětově rostoucí inflace, především pak zdražování potravin a energií, vyvolává v rozvíjejících se částech světa nepokoje. Vyšší inflace však není způsobena poptávkovými tlaky, ale hlavně vysokými cenami ropy a zemědělských plodin, ke kterým se přidávají také další komodity , například průmyslové kovy. Jedním z hlavních viníků současného zdražování jsou pak zcela jistě vysoké ceny ropy a jejích derivátů.

Ropa Brent - ilustrační foto

Jsou dva základní způsoby, jimiž ropa zvyšuje ceny spotřebního zboží. Ropa je nejvýznamnější zdroj energie, a její zdražení se tak promítne do cen prakticky všeho spotřebního boží.

Ropa se také jako součást (v různých formách) nachází v naprosté většině dnes vyráběných produktů (od pohonných hmot po dětské plenky). Je tedy zřejmé, že ceny ropy mají významný podíl na vývoji inflace po celém světě.

Není proto divu, že její zdražování vždy doprovázejí obavy. Růst cen černého zlata, jehož jsme v posledních týdnech svědky, opět rozviřuje teorii, zda jsme již dosáhli ropného vrcholu a ceny ropy budou již trvale vysoké, či nikoli.

Aktuální cenu ropy sledujte zde

Ropný vrchol?

Z mnoha stran slyšíme názory, že je svět již za touto hranicí, a uvádějí se katastrofické scénáře možných dopadů. Naopak mnozí odpůrci této teorie tvrdí, že produkce ropy dosáhne svého vrcholu nejdříve za 30 let, a někteří dokonce to, že nic takového jako ropný vrchol nenastane.

Základní teorie ropného vrcholu spočívá v tvrzení, že nevyhnutelně nastane okamžik, kdy produkce ropy, pro naše účely celosvětově, dosáhne svého maxima. V tomto bodu se těžba ropy začne postupně snižovat a její cena začne výrazně růst. Teorie vychází především z neobnovitelnosti ropy a energetické náročnosti těžby.

Objem vytěžené ropy se podle této teorie pohybuje po tzv. Hubbertove křivce (M. King Hubert, zakladatel teorie ropného vrcholu - pozn. autora), která má zvonovitý tvar a ukazuje možný vývoj produkce ropy.

Hubbertova křivka
reklama
reklama