Pšenice: Růstový příběh nekončí

| redakce

Egypt, Maroko, Tunisko - pouze zástupci zemí, kde zavládla politická nestabilita. Jednou z citovaných příčin jsou rostoucí ceny potravin, na které chudší vrstvy obyvatel doplácejí nejvíce. Seriál o komoditách, který připravila společnost Colosseum, proto začneme pšenicí, jednou ze základních potravin.

Pšenice

Pšenice lidstvu dodává více než 20 procent veškerých kalorií a v některých státech střední a východní Evropy až 30 procent. Pšenice je bohatá na bílkoviny, které jsou základním stavebním kamenem lidského organizmu. Již ve starověké Mezopotámii byla pšenice spolu s ječmenem hlavní plodinou. Obilné zrno bylo dokonce výchozí jednotkou starobabylónského peněžního systému.

Pšenice je středně náročná plodina a vystačí si i s relativně horšími klimatickými podmínkami. To ji předurčuje pro pěstování v mírném podnebném pásmu. Pšeničná pole však najdeme i v severských státech.

Ze všech obilnin má pšenice nejširší paletu odrůd a druhů, které se rozlišují především podle hrubosti zrna a kvality, tedy obsahu bílkovin. Hlavními skupinami jsou běžná (common) a tvrdá (durum). Tvrdá pšenice se používá na výrobu těstovin a z běžné se dělá pečivo. Pšenice se dále dělí podle času osetí na zimní a jarní. Zimní se zasévá na podzim a sklízí na přelomu května a června. Jarní se pak zasévá na jaře a její sběr probíhá na konci léta.

Potraviny v lednu znovu zdražily a v Egyptě umírají lidé v pouličních bojích. Kde se chudí vzbouří příště?

Hlavními pěstitelskými oblastmi jsou Evropská Unie (téměř 20 % celosvětové produkce), Čína (18 %), USA (9 %) a Rusko (8 %). V posledních letech se daří zvyšovat produkci zejména v Číně, kde se nachází velké množství nevyužité zemědělské půdy, a dále v Evropské unii a Rusku.

Mezinárodní obchod s touto plodinou a jejími produkty je poměrně čilý. Kolem 16 procent světové produkce se totiž spotřebuje v jiné zemi, než ve které byla vypěstována. Co se týče největších světových exportérů, tak těmi jsou Spojené státy (29 % celosvětového vývozu), Kanada (14 %) a Rusko (11 %).

Největšími spotřebiteli pšenice na světě jsou EU (19 % celosvětové spotřeby), Čína (17 %), Indie (12 %) a Rusko (6 %). Přibližně 16 procent se využívá na výkrm hospodářských zvířat. Pšenice se často zmiňuje i v souvislosti s produkcí biopaliv, a to hlavně poté, co ropa překročila 100dolarovou hranici. Kvůli relativně nižšímu obsahu cukru však není tato obilnina pro výrobu alternativních paliv nejvhodnější. Mnohem zajímavější jsou kukuřice nebo cukrová třtina.

reklama
reklama