Jagg.cz
Linkuj.cz
vybrali.sme.sk
Facebook
MySpace
Google
Delicious
Digg
ReeditTERRY ANDERSON, přední ekonomický expert na environmentální tématiku, říká: "Obavy nemám ani tak z jaderné energie jako takové, jako spíš ze způsobu, jak jsou ty elektrárny řízeny."
Obsah stránky
reklama
Lze chránit životní prostředí prostřednictvím čistě tržního přístupu? Je kapitalismus kompatibilní s environmentalismem?
Nejdůležitější věcí, již bychom si měli uvědomit, je to, že kapitalismus představuje motor ekonomického růstu. A bez ekonomického růstu nelze mít kvalitní životní prostředí. Ekonomický růst a autentický kapitalismus nastává tehdy, když jsou zajištěna vlastnická práva, když existuje solidní právní řád spojený s dobrou vymahatelností práva, když existuje demokratická vláda. Jakmile jsou tyto předpoklady splněny, nastává ekonomický růst. A jakmile takový růst nastane, dočkáme se kvalitního životního prostředí. Takže kapitalismus a kvalita životního prostředí nejsou nekompatibilní, vlastně kapitalismus je nutnou podmínkou pro to, aby životní prostředí bylo kvalitní.
Ptám se, neboť panuje poměrně silné přesvědčení - jak u veřejnosti, tak mezi experty -, že životní prostředí může být efektivně chráněno pouze vládou nebo jinými státními mechanismy, nikoli trhem, neboť v rámci konkurenčního boje prý zápasí každý s každým a přírodní zdroje jsou pleněny.
Bez ohledu na to, zda jde o kapitalistický, socialistický nebo třeba komunistický systém, dokud ta či ona ekonomika nevytváří dostatečné bohatství, nelze mít kvalitní životní prostředí. Jakmile ovšem ekonomika docílí jistého ekonomického růstu, je klíčové - z environmentálního hlediska - učinit z životního prostředí aktivum. To znamená, že je třeba nalézt cesty, jak zajistit, aby se firmám a jednotlivcům ochrana životního prostředí vyplatila. Občas - ale rozhodně ne vždy - je tak zapotřebí i vládní regulace.
Během výzkumu v rámci našeho institutu (Property and Environment Research Center - pozn. red.) jsme přišli na to, že proto, aby se z životního prostředí stalo aktivum, jsou klíčová vlastnická práva. Jednoduše to lze vyjádřit tak, že nikdo nemyje pronajaté auto - nestaráme se prostě o věci, které nevlastníme. Budou-li lidé moci vlastnicky více participovat na životním prostředí, dočkáme se jistě i vyšší environmentální kvality.
Můžete uvést příklad?
Jsme-li vlastníky půdy, jsme přirozeně motivováni k tomu, abychom ji chránili. Budeme motivováni k tomu chránit vodu, jež těmi pozemky protéká, aby byla vhodná pro plodiny, jež se tam pěstují, aby tam i nadále mohly růst stromy. Když tu půdu ovšem ve vlastnictví nemáme, ten motiv bude výrazně tlumen. Opět - nikdo nemyje pronajaté auto.
V současnosti vzrůstají obavy z budoucí vzácnosti pitné vody. Objevují se dokonce spekulace o možných vodních válkách. Obáváte se rovněž? Jak jim předejít?
Voda je typ statku, na nějž lze výtečně uplatnit tržní principy. Nyní je ovšem problém takový, že voda není ceněna na úrovni, která by odrážela její skutečnou vzácnost. Dokud se tak nestane, lidé s ní budou nadále plýtvat - to je, co se týče strany poptávky. Na nabídkové straně pak neexistují dostatečné podněty pro dodavatele, aby poskytovali dobrou a čistou vodu. Dokud budou ceny vody příliš nízké a dokud ji budeme spotřebovávat příliš mnoho a dokud bude nabídka omezená, vodní války zůstanou reálnou možností. Jsou reálnou možností, jelikož trh s vodou ve větší míře neexistuje. V zemích, kde je takový trh ustaven - v Chile, v USA, v Austrálii - spotřebitelé s vodou zacházejí mnohem šetrněji, a to jak v domácnostech, tak třeba v zemědělství. Voda je v těch zemích též čistší a panují tam příhodnější podmínky pro chov ryb a další vodních živočichů.
Jim Rogers: Čína přežije všechno kromě nedostatku vody
Souhlasíte s tvrzením, že voda bude ropou budoucnosti?
Ano, pokud z ní učiníme obchodovatelnou komoditu. A jako s ropou - pokud půjde cena nahoru, lidé sníží spotřebu, zatímco dodavatelé přijdou s novými způsoby, jak vodu nabízet. Vezměte si, že když kupujete obyčejnou láhev vody, staráte se mnohem více o to, jak s ní naložíte, než když jen otočíme kohoutkem a vodu získáme víceméně zdarma.
Budoucnost zemědělských komodit: 9 miliard strávníků a voda jako software zemědělství
Tagy: ekonomika, energetika, inflace, komodity, kvantitativní uvolňování, potraviny, usa
Čtěte také:
- Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)
Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.
- Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)
Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.
- Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)
Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!
- Zlatý medvěd je tady!(17.5.)
Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.
- Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)
Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!
- Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)
Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.
- Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)
Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!
- Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)
Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?
- Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)
Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.
- Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)
Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.
reklama
Autor: Lukáš Kovanda
Nejnovější články autora:
- Změna času: Vyčerpaní lidé stojí ekonomiku miliardy(24.3.)
Již dnes v noci nás čeká změna na letní čas. Víkendová noc tak bude o hodinu kratší a opět se patrně vyrojí několik kritických článků z per odpůrců "hrátek s časem". Vhod by jim mohla přijít i čerstvá studie týmu čtyř autorů kolem psychologa Davida Wagnera, která právě vychází v Journal of Applied Psychology. Dává totiž do souvislosti posun hodinových ručiček, z něj plynoucí únavu a sklon znavených jedinců neproduktivně brouzdat internetem.
- Buffett pije víno, i když káže vodu (nebo maximálně colu)(17.3.)
Jak si Buffett hraje se světem? Protřele se stylizuje do hotového Mirka Dušína, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Street ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to ale baští.
- Emanuel Derman: Obama propásl šanci být novým Havlem nebo Mandelou(10.3.)
EMANUEL DERMAN, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: "Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo."
- Švédové s ní pohořeli, Brusel ji chce zavádět. K čemu ta daň bude?(3.3.)
Státní pokladny po celé Evropě jsou decimovány dluhovou krizí a politici, zdá se, jsou ochotni zkusit všechno možné, jen aby je opět naplnili. Vážně si pohrávají s ideou takzvané Tobinovy berně čili daně z finančních transakcí. Konkrétně Evropská komise navrhuje zdanit sazbou 0,1 procenta obchody s akciemi a dluhopisy a 0,01procentní sazbou transakce s komplikovanějšími kontrakty, takzvanými deriváty.
- Jagdish Bhagwati: Finanční krizi způsobil "zájmový mrak" okolo americké vlády a bank(18.2.)
JAGDISH BHAGWATI, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě, říká: "Stýskání, že pracovní příležitosti mizí do Asie, je výsledkem zjednodušeného pohledu."
- Jacque Fresco: Lidé potřebují nový způsob myšlení, jinak zemřou hlady, nebo se vrátí fašismus(11.2.)
JACQUE FRESCO, renesanční badatel a téměř stoletý guru, říká: "Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. A tak je to se vším."
- Vysává kapitalismus z lidí energii? Vědecká odpověď na obzoru(4.2.)
Kde nejsou alternativy, není ani problém, říkával americký konzervativní žurnalista William Buckley. Úhlavní nepřítel lidí jeho typu, Sovětský svaz, nabízel svým občanům mnohem méně alternativ než západní ekonomiky; ve sféře politických stran nenabízel - podobně jako jeho československý satelit - alternativu žádnou. Přesto v bývalém východním bloku bylo problémů až běda. Lze však přesto říci, že se Buckley nemýlil. Vycházel totiž z reality, již znal, tedy z reality vyspělé západní (americké) ekonomiky, ekonomiky hojnosti.
- Enrico Colombatto: ECB není schopná zaplatit krach Řecka nebo Itálie(28.1.)
ENRICO COLOMBATTO, italský ekonom, říká: "Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne."
- George Loewenstein: Ekonomové vidí lidi zkresleně. Jednou to dokážu na pocitech po sexu(21.1.)
Americký ekonom a psycholog GEORGE LOEWENSTEIN má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experimentu.
- Vyspělé ekonomiky souží přebytek volného času. Na lenost lidí je jediný lék - zapojit se!(14.1.)
Začíná rok, jenž bude bezesporu ekonomicky obtížný. To dále přiživí skepsi mnoha Čechů, kteří jsou už nyní ze stavu tuzemského hospodářství rozladěni a obávají se nezaměstnanosti, pokud se s ní tedy již nepotýkají. Někteří z nich by zjevně rádi zpět "životní jistoty", které jim kdysi, před čtvrtstoletím a více, z tribun slibovali soudruzi.
Diskuze