PETER BRABECK-LETMATHE, předseda představenstva společnosti Nestlé, říká: "Už nynější spotřeba vody převyšuje míru, již ještě lze přirozeně znovu doplnit. Hrozí proto i nedostatek potravin."
Obsah stránky

Varujete před hrozbou nedostatku vody. Máme se obávat vodních válek? Stane se voda ropou 21. století, jak praví někteří experti?
Voda je nejdůležitější a nejcennější zdroj, který máme. V nejhorším lze žít bez ropy, ale v žádném případě nemůžeme žít bez vody. Voda je život. A povede tlak na tento zdroj k válkám? Domnívám se, že to je velmi negativní způsob, jak se na věc dívat. Vždy jsem se na to snažil hledět jinak - může tlak na vodu vést k tomu, že se lidé dají dohromady a budou spolupracovat? Když si třeba vezmete situaci na Blízkém východě, jediné projekty, které i v nejhorších situacích a během nejtěžších politických tenzí dokázaly dát dohromady Palestinu a Izrael, byly ty vodohospodářské.
Dobře. A bude cena vody v příštích desetiletích stoupat?
Problém s vodou tkví v tom, že na ni nelze pohlížet z globální perspektivy. Problémy s vodou jsou lokálního, nikoli ovšem národního, charakteru. Jeden litr vody v Praze nemá stejnou hodnotu jako litr vody na Sahaře, v Pandžábu nebo někde na americkém Středozápadě. Hodnota vody závisí kromě toho také na ročním období. Příliš mnoho vody je stejně negativní jako její nedostatek. Typickým příkladem jsou záplavy a povodně - třeba ty nedávné v Pákistánu. Nelze vůbec říci, že tam byl nedostatek vody, naneštěstí to však nebyla voda pitná. Zdroje pitné vody byly naopak tou živelní katastrofou ničeny. Voda tedy není ropa - její hodnota závisí na tom, kde, kdy a jak je dostupná.
Je přesto možné obecně říci, že voda bude vzácnější?
Už nynější spotřeba převyšuje míru, jež může být přirozeně opět doplněna. Spotřeba vody je neudržitelná. Vodu lze doplnit třeba i zužitkováním takzvané fosilní vody, která vznikla před stovkami tisíc let, ale ani takové doplnění nebude dostatečné. Do roku 2030 tedy nastane vážný nedostatek vody, jak uzavírají odborné studie. Nebude se nám dostávat přibližně čtyřicet procent potřebné vody.
Platí to i pro Evropu? Pro Českou republiku?
To opět záleží na tom, o které části Evropy mluvíme. Mluvíme-li o Španělsku, situace bude dost odlišná od situace v České republice. Česká republika sdílí to privilegium, že se nachází v oblasti deštěm zavlažovaných půd. Proto si nemyslím, že Česká republika bude mít problémy s dodávkami vody.
Takže se to bude týkat hlavně zemí, jako je zmíněné Španělsko?
Ano. Ale lokální problémy s vodou mohou vyústit v problém globální - v globální nedostatek potravin. Vody je totiž třeba pro produkci potravin pro lidstvo. Rozhodující potravinoví dodavatelé, jako jsou Spojené státy, části Evropy, Austrálie, Argentina, Indie, Pákistán či Čína, řeší přitom problémy s vodou již dnes. Vskutku, i takové Spojené státy už v současnosti musí řešit závažné problémy s dodávkami vody.
Proto říkáte, že nedostatek vody ústí v nedostatek potravin?
Přesně tak. To je problém, jenž je mi jako představiteli jedné z vedoucích potravinářských firem na světě velmi blízký. Problémy s vodou ovlivní ceny a dodávky zemědělských surovin a potravin. Nezapomeňme, že 92 procent využívané vody se upotřebí v zemědělství. Skrze zemědělství se tedy z toho stává globální problém. Co hůř, vede to i ke skutečnosti, že se s vodou virtuálně obchoduje.
Co tím myslíte?
Dám příklad. Až do roku 2009 produkovala Saúdská Arábie pšenici. Vyvážela ji. Exportovala tři miliony tun té obiloviny. Pak se tam však kvůli problémům s dodávkami vody rozhodli přestat s produkcí pšenice, a naopak ji začali dovážet. Ve skutečnosti však tím, co dovážejí, je virtuální voda. Obchod se samozřejmě vždy týká v prvé řadě obilí, ale prostřednictvím směny obilí se vlastně směňuje i voda, jež byla nutná pro jeho vypěstování.
Tagy: biopaliva, komodity, potraviny, voda
Čtěte také:
- Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)
Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.
- Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)
Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.
- Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)
Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!
- Zlatý medvěd je tady!(17.5.)
Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.
- Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)
Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!
- Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)
Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.
- Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)
Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!
- Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)
Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?
- Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)
Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.
- Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)
Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.
Autor: Lukáš Kovanda
Nejnovější články autora:
- Změna času: Vyčerpaní lidé stojí ekonomiku miliardy(24.3.)
Již dnes v noci nás čeká změna na letní čas. Víkendová noc tak bude o hodinu kratší a opět se patrně vyrojí několik kritických článků z per odpůrců "hrátek s časem". Vhod by jim mohla přijít i čerstvá studie týmu čtyř autorů kolem psychologa Davida Wagnera, která právě vychází v Journal of Applied Psychology. Dává totiž do souvislosti posun hodinových ručiček, z něj plynoucí únavu a sklon znavených jedinců neproduktivně brouzdat internetem.
- Buffett pije víno, i když káže vodu (nebo maximálně colu)(17.3.)
Jak si Buffett hraje se světem? Protřele se stylizuje do hotového Mirka Dušína, který se mezi nenasytnou cháskou z Wall Street ocitl nějakým nedopatřením. Ne všichni mu to ale baští.
- Emanuel Derman: Obama propásl šanci být novým Havlem nebo Mandelou(10.3.)
EMANUEL DERMAN, původem jihoafrický finanční specialista a profesor Kolumbijské univerzity, říká: "Obama měl šanci nespokojenost veřejnosti přetavit v opravdovou, ryzí změnu. Nic se však vlastně nezměnilo."
- Švédové s ní pohořeli, Brusel ji chce zavádět. K čemu ta daň bude?(3.3.)
Státní pokladny po celé Evropě jsou decimovány dluhovou krizí a politici, zdá se, jsou ochotni zkusit všechno možné, jen aby je opět naplnili. Vážně si pohrávají s ideou takzvané Tobinovy berně čili daně z finančních transakcí. Konkrétně Evropská komise navrhuje zdanit sazbou 0,1 procenta obchody s akciemi a dluhopisy a 0,01procentní sazbou transakce s komplikovanějšími kontrakty, takzvanými deriváty.
- Jagdish Bhagwati: Finanční krizi způsobil "zájmový mrak" okolo americké vlády a bank(18.2.)
JAGDISH BHAGWATI, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě, říká: "Stýskání, že pracovní příležitosti mizí do Asie, je výsledkem zjednodušeného pohledu."
- Jacque Fresco: Lidé potřebují nový způsob myšlení, jinak zemřou hlady, nebo se vrátí fašismus(11.2.)
JACQUE FRESCO, renesanční badatel a téměř stoletý guru, říká: "Proč se lékaři za starých časů dávali na medicínu? Protože chtěli pomoci bližním, uzdravovat je. Dnes je to jen byznys. A tak je to se vším."
- Vysává kapitalismus z lidí energii? Vědecká odpověď na obzoru(4.2.)
Kde nejsou alternativy, není ani problém, říkával americký konzervativní žurnalista William Buckley. Úhlavní nepřítel lidí jeho typu, Sovětský svaz, nabízel svým občanům mnohem méně alternativ než západní ekonomiky; ve sféře politických stran nenabízel - podobně jako jeho československý satelit - alternativu žádnou. Přesto v bývalém východním bloku bylo problémů až běda. Lze však přesto říci, že se Buckley nemýlil. Vycházel totiž z reality, již znal, tedy z reality vyspělé západní (americké) ekonomiky, ekonomiky hojnosti.
- Enrico Colombatto: ECB není schopná zaplatit krach Řecka nebo Itálie(28.1.)
ENRICO COLOMBATTO, italský ekonom, říká: "Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne."
- George Loewenstein: Ekonomové vidí lidi zkresleně. Jednou to dokážu na pocitech po sexu(21.1.)
Americký ekonom a psycholog GEORGE LOEWENSTEIN má za to, že ekonomové nahlížejí na člověka zkresleně. A jeho snem je uskutečnit výzkum, který by zkoumal a porovnával pocity mužů a žen po orgasmu. Zatím mu však chybějí možné účastnice takového experimentu.
- Vyspělé ekonomiky souží přebytek volného času. Na lenost lidí je jediný lék - zapojit se!(14.1.)
Začíná rok, jenž bude bezesporu ekonomicky obtížný. To dále přiživí skepsi mnoha Čechů, kteří jsou už nyní ze stavu tuzemského hospodářství rozladěni a obávají se nezaměstnanosti, pokud se s ní tedy již nepotýkají. Někteří z nich by zjevně rádi zpět "životní jistoty", které jim kdysi, před čtvrtstoletím a více, z tribun slibovali soudruzi.







Diskuze