Jagg.cz
Linkuj.cz
vybrali.sme.sk
Facebook
MySpace
Google
Delicious
Digg
ReeditCo když nežijeme v posledních desetiletích věku fosilních paliv, ale na jeho začátku? Taková myšlenka se příčí všemu, co nás učili politici a intelektuálové celou poslední generaci. Obecně vžitý názor zní, že průmyslové země musejí podstoupit rychlý a nákladný přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie, a to ze tří důvodů – hrozícího vyčerpání fosilních paliv, národní bezpečnosti a globálního oteplování. Ale co když je obecně vžitý názor na energetickou budoucnost světa naprosto mylný?
Obsah stránky
reklama
Kdo sleduje novinky na poli energetiky, ví, že technologie hydraulického štěpení, neboli "fracking", již dlouho využívaná v ropném průmyslu, pokročila za posledních deset let natolik, že těžařské společnosti dnes mohou čerpat dříve nepřístupné zásoby nekonvenčního zemního plynu, jakým je například "břidlicový plyn".
Podle amerického Energetického informačního úřadu (EIA) tyto pokroky znamenají, že dnes máme k dispozici přinejmenším šestkrát větší těžitelné zásoby zemního plynu než před deseti lety. Zemní plyn, který při spalování produkuje méně oxidu uhličitého než uhlí, navíc lze využít jak k výrobě elektřiny, tak třeba k pohonu automobilů.
Bude břidlicový plyn znamenat revoluci v evropské energetice?
Všeho je dost. Jen se k tomu dostat
To vše má dalekosáhlé důsledky i pro naši energetickou bezpečnost. Zemní plyn může být jen začátek. Fracking rovněž umožňuje těžbu dříve nedosažitelných nekonvenčních "pevných" ložisek ropy, čímž se posouvá datum, kdy ropa definitivně dojde. I uhlí máme dost na celá staletí.
A vlády, univerzity a korporace v USA, Kanadě, Japonsku a dalších zemích zkoumají metody získávání energie z hydrátů metanu, což je vysoce hustá směs metanu a ledu, která se nachází v zemské kůře pod oceánem. Právě v hydrátech se přitom může ukrývat stejná potenciální energie jako ve všech ostatních fosilních zdrojích, včetně jiných forem zemního plynu, dohromady.
Ukáže-li se, že plynové hydráty, břidlicový plyn, "pevnou ropu", ropné písky a další nekonvenční zdroje lze těžit za vynaložení přijatelných nákladů, pak bude obrázek naší energetické budoucnosti vypadat dramaticky jinak než ještě před pár lety. Zdá se, že máme k dispozici dost těžitelných uhlovodíků, abychom uhasili energetické nároky naší civilizace na celá staletí, ne-li tisíciletí.
Přízrak naprostého vytěžení fosilních zdrojů, coby hlavní důvod investic do zelených technologií, se tedy rozplývá. Ať už je to s takzvaným ropným zlomem jakkoli, datum "zlomu fosilních paliv" se odsouvá do vzdálené budoucnosti.
A co další důvod k přechodu k obnovitelným energiím, tedy národní bezpečnost? Ani tady není moc co řešit.
Tagy: energetika, komodity, paliva, plyn, ropa
Čtěte také:
- Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)
Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.
- Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)
Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.
- Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)
Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!
- Zlatý medvěd je tady!(17.5.)
Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.
- Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)
Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!
- Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)
Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.
- Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)
Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!
- Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)
Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?
- Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)
Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.
- Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)
Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.
reklama
Autor: Michael Lind
Nejnovější články autora:
- Fosilní paliva: Zlatá éra teprve začíná!(9.6.)
Co když nežijeme v posledních desetiletích věku fosilních paliv, ale na jeho začátku? Taková myšlenka se příčí všemu, co nás učili politici a intelektuálové celou poslední generaci. Obecně vžitý názor zní, že průmyslové země musejí podstoupit rychlý a nákladný přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie, a to ze tří důvodů – hrozícího vyčerpání fosilních paliv, národní bezpečnosti a globálního oteplování. Ale co když je obecně vžitý názor na energetickou budoucnost světa naprosto mylný?
Diskuze