Fosilní paliva: Zlatá éra teprve začíná!

| Michael Lind

Co když nežijeme v posledních desetiletích věku fosilních paliv, ale na jeho začátku? Taková myšlenka se příčí všemu, co nás učili politici a intelektuálové celou poslední generaci. Obecně vžitý názor zní, že průmyslové země musejí podstoupit rychlý a nákladný přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie, a to ze tří důvodů – hrozícího vyčerpání fosilních paliv, národní bezpečnosti a globálního oteplování. Ale co když je obecně vžitý názor na energetickou budoucnost světa naprosto mylný?

Fosilní paliva - ilustrační foto

Kdo sleduje novinky na poli energetiky, ví, že technologie hydraulického štěpení, neboli "fracking", již dlouho využívaná v ropném průmyslu, pokročila za posledních deset let natolik, že těžařské společnosti dnes mohou čerpat dříve nepřístupné zásoby nekonvenčního zemního plynu, jakým je například "břidlicový plyn".

Podle amerického Energetického informačního úřadu (EIA) tyto pokroky znamenají, že dnes máme k dispozici přinejmenším šestkrát větší těžitelné zásoby zemního plynu než před deseti lety. Zemní plyn, který při spalování produkuje méně oxidu uhličitého než uhlí, navíc lze využít jak k výrobě elektřiny, tak třeba k pohonu automobilů.

Bude břidlicový plyn znamenat revoluci v evropské energetice?

Všeho je dost. Jen se k tomu dostat

To vše má dalekosáhlé důsledky i pro naši energetickou bezpečnost. Zemní plyn může být jen začátek. Fracking rovněž umožňuje těžbu dříve nedosažitelných nekonvenčních "pevných" ložisek ropy, čímž se posouvá datum, kdy ropa definitivně dojde. I uhlí máme dost na celá staletí.

A vlády, univerzity a korporace v USA, Kanadě, Japonsku a dalších zemích zkoumají metody získávání energie z hydrátů metanu, což je vysoce hustá směs metanu a ledu, která se nachází v zemské kůře pod oceánem. Právě v hydrátech se přitom může ukrývat stejná potenciální energie jako ve všech ostatních fosilních zdrojích, včetně jiných forem zemního plynu, dohromady.

Ukáže-li se, že plynové hydráty, břidlicový plyn, "pevnou ropu", ropné písky a další nekonvenční zdroje lze těžit za vynaložení přijatelných nákladů, pak bude obrázek naší energetické budoucnosti vypadat dramaticky jinak než ještě před pár lety. Zdá se, že máme k dispozici dost těžitelných uhlovodíků, abychom uhasili energetické nároky naší civilizace na celá staletí, ne-li tisíciletí.

Přízrak naprostého vytěžení fosilních zdrojů, coby hlavní důvod investic do zelených technologií, se tedy rozplývá. Ať už je to s takzvaným ropným zlomem jakkoli, datum "zlomu fosilních paliv" se odsouvá do vzdálené budoucnosti.

A co další důvod k přechodu k obnovitelným energiím, tedy národní bezpečnost? Ani tady není moc co řešit.

  • 1
  • 2
reklama
reklama