Ropa Brent je dražší než WTI. Proč? (1/2)

Čtěte také:

• Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)

  Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.

• Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)

  Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.

• Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)

  Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!

• Zlatý medvěd je tady!(17.5.)

  Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.

• Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)

  Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!

• Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)

  Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.

• Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)

  Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!

• Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)

  Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?

• Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)

  Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.

• Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)

  Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.

Autor: Jan Dvořák

Nejnovější články autora:

• Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

  Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

• Boj o cenu zlata(19.4.)

  Pokud jde o trh zlata, jsme svědky bitvy vedené zbraněmi nejtěžšího kalibru. Celé je to součástí globální finanční války, která trvá řadu let a v poslední době se čím dál více stupňuje. V její první (a poměrně klidné) části – řekněme do roku 2008 – šlo o to, aby cena zlata vzrostla o desítky procent. Nyní se tato bitva přesunula do druhé fáze - hraje se o nadvládu nad stanovováním ceny zlata.

• Černá labuť krouží nad bankovními domy(4.4.)

  Ve vzduchu krouží opravdu hodně černá labuť. Nasvědčuje tomu nevídaná vlna rezignací vedoucích představitelů bank po celém světě. To, že se nejvyšší vedení obměňuje, není noc mimořádného. Mimořádná je míra obměny v posledních měsících. Jak ukazuje graf, v posledních 4 měsících roku 2011 ocházelo 10 až 15 topmanažerů měsíčně. V lednu jich odešlo více než 30, v únoru přes 90 a v první polovině března přes 60. To je nárůst o stovky procent.

• Americké dluhopisy a dolar: Téma jara?(20.3.)

  Již nějaký ten rok jsou americké obligace u řady analytiků a komentátorů (zejména těch, kteří věří v pokračující ekonomické problémy jako já) na čelním místě seznamu cenných papírů vhodných pro spekulaci na pokles. Ale realita byla dosud dlouhodobě jiná. Díky tlaku Fedu na úroky blízké nule ceny amerických obligací nejen že nepadaly, ale dokonce posilovaly. Proč? Jak se často říkává, trend většinou trvá déle, než si kdo umí představit. Přesně to se nyní děje u cen amerických státních obligací.

• Kde je zlato, které chybí ve světových trezorech?(13.3.)

  Německo je známo jako jeden z největších vlastníků fyzického zlata na světě – drží kolem 3 400 tun. Zlato tvoří necelé tři čtvrtiny německých devizových rezerv (o něčem takovém si Česká republika může nechat jenom zdát). Dosud se mělo za to, že je všechno fyzické zlato uloženo na území Německa a je plně pod kontrolou Bundesbanky. Nyní se objevily spekulace, že tomu tak nemusí být, že je část zlatých rezerv uložena mimo německé území.

• Kdo je na řadě? Zřejmě Španělsko(17.2.)

  Podle agentury Reuters se na Španělsko valí problémy. Lze totiž očekávat sankce ze strany EU. Důvodem je neustálé odkládání úsporných opatření. Podle zdrojů obeznámených se situací je to dokonce velmi pravděpodobné. To není dobrá zpráva.

• Ekonomika: Černé labutě všude kolem nás(10.2.)

  O tom, že současný vývoj je de facto globální finanční válkou, jsem psal nedávno. Podle vývoje a podle toho, co čtu, se zdá, že během měsíce nebo dvou budeme svědky mimořádné události. Tato událost pak poslouží jako rozbuška pro následující víceméně krkolomný vývoj. Co za událost by to mohlo být? Variant je celá řada.

• Dolarů se zbavuje už i Japonsko. Světová měnová válka odstartovala (9.2.)

  Čína přestává používat dolar, kde je to jen možné. Na vyloučení dolaru ze vzájemného obchodu se Čína domluvila i s Japonskem. Má to logiku - Čína je největším japonským obchodním partnerem, větším než Spojené státy. Čím více zemí se bude řídit tímto příkladem, tím hůře pro Spojené státy.

• Co se to chystá v Číně?! Devizové rezervy po mnoha letech klesly!(27.1.)

  Čínské devizové rezervy v posledním čtvrtletí poklesly. Podle údajů čínské centrální banky klesly ze zářijových 3,2 bilionu na 3,18 bilionu dolarů. Příčinou je současné ztenčení přebytku zahraničního obchodu spolu se stahováním kapitálu z Číny zahraničními investory. Pokles rezerv sice není dramatický, ale už jen samotný fakt stojí za zaznamenání.

• Íránské embargo: Nejde o žádnou kapku ropy, ale o postavení dolaru(24.1.)

  Osa Berlín-Moskva-Peking by mohla "do party" přibrat i země Perského zálivu. Právě Írán je jednou z nich a situace kolem něj je jedním z hlavních témat posledních dní. Proto se na situaci kolem něj podívám.