Tři miliardy nových spotřebitelů, kteří budou mít podobné požadavky jako my, do roku 2030 výrazně zvednou nároky na dodávky základních surovin a komodit. To požene vzhůru jejich cenu. Úspory ve využívání surovin a energií světu uleví jen částečně.
Obsah stránky

Éra levných surovin, které pomáhaly hospodářskému růstu v minulém století, je nejspíš nenávratně pryč. V prvním desetiletí nového století se dosavadní trend zlevňování komodit obrátil. Zvětšily se i výkyvy cen. A do budoucna nelze počítat s tím, že by tomu mělo být jinak, varuje studie poradenské společnosti McKinsey.
Produkce řady surovin se dostala do situace, kdy nebude krátkodobě schopna reagovat na rostoucí poptávku. Ani vyšší ceny nezajistí jejich vyšší dodávky. Výkyvy cen budou proto větší než v minulosti. To je špatná zpráva především pro firmy, které jsou na surovinových a komoditních vstupech závislé. V tomto prostředí uspějí ty, které dokáží využívat suroviny nejefektivněji. Finanční zajišťování proti výkyvům cen bude tím dražší, čím víc budou ceny komodit kolísat.
Nejsilnějším motorem, který požene ceny komodit vzhůru, bude bohatnoucí rozvojový svět. Do roku 2030 se má zvýšit počet příslušníků střední třídy ve světě z nynějších 1,8 miliardy na skoro pět miliard. Spotřeba těchto lidí se přiblíží tomu, jak se chovají Evropané či Američané.
Typické to bude třeba v oblasti potravin. Bohatnoucí domácnosti budou chtít více jíst maso. Jen v Číně se čeká růst spotřeby masa o 40 % na 75 kg na osobu a rok. Ale produkce masa znamená i vyšší poptávku po krmivech, jako je kukuřice. A tyto požadavky budou automaticky hnát ceny rostlinných potravin vzhůru. Pocítí to i Češi.
Ano, je nás sedm miliard. A jistě alespoň miliony drobných investorů. Že vás nebaví sledovat každý den nové hospodářské výsledky a makroúdaje? Tak vsaďte na zásadní demografický trend - bude nás ještě víc, a zdrojů přitom v podstatě stejně. Z ...
Suroviny se zdražují navzájem
Bohatnutí asijských a dalších zemí s sebou ponese i větší spotřebu dalších surovin a materiálů, jež se používají ve stavebnictví. Výměra budov, které Čína každý rok postaví, je 2,5krát větší než podlahová plocha všech budov v Chicagu. Indie přistaví každý rok jedno Chicago. Tlak proto bude na materiály typu oceli či mědi. Ve srovnání s Evropou či Amerikou je tamní spotřeba těchto komodit na hlavu zatím zhruba pětkrát nižší. Za 20 let by se celosvětově mělo spotřebovat o 80 % více oceli než dnes.
Tagy: energie, komodity, ropa, voda, zemědělství
Čtěte také:
- Energetický potenciál vody jako středoasijské téma globálního významu(22.5.)
Tádžikistán i Kyrgyzstán mají vhodné dispozice pro výstavbu vodních elektráren, ale jejich realizace je možná pouze s pomocí ze zahraničí.
- Ole S. Hansen (Saxo Bank): Komodity patří do každého portfolia(21.5.)
Zlato se po korekci dostalo na zajímavou nákupní úroveň, s růstem cen ropy by měli investoři počítat nejdříve na podzim, říká Ole S. Hansen, komoditní stratég ze Saxo Bank, kterému se v rámci komoditního koše aktuálně líbí další vzácné kovy, jako jsou platina nebo paládium.
- Zemědělství: Obor v nemilosti, na který sázejí dlouhodobí hráči(19.5.)
Český zemědělec je dnes vymírající druh, hlásal nedávno jeden z titulků listu tuzemské komunistické strany. Rudá redakce po něm ráda sáhla nejspíše z toho titulu, aby ve čtenářích utvrdila dojem, že za starých časů bylo tak fajn - bez trhu, bez korupce, bez manažerů, bez demokracie, ale zato se zemědělci!
- Zlatý medvěd je tady!(17.5.)
Cena zlata od svého loňského maxima 1 923,7 USD za trojskou unci během středečního obchodování ztratila přes 20 %. Definice medvědího trhu splněna. Investoři milují dolar, zlato "čeká na příležitost", třeba na třetí kolo kvantitativního uvolňování, které připustily bankéři z Fedu na svém dubnovém zasedání.
- Zlato už není bezpečným přístavem(16.5.)
Cena zlata v posledních dnech klesá a přišla o veškeré letošní zisky. Nejistota v eurozóně a zpomalující globální růst by přitom zlatu mohly jako uchovateli hodnoty svědčit. Silný dolar je však proti. A nejen ten - Nouriel Roubini, uznávaný ekonom a komentátor, na svém Twitteru píše: "Zlatí býci se ptají, proč zlato v době rostoucího rizika neposiluje." Investoři by přece měli hledat bezpečné přístavy?!
- Komoditní propady pokračují. Na co investoři čekají?(14.5.)
Komoditní trhy utrpěly minulý týden ztráty, všechny hlavní sektory byly pod tlakem kvůli slabým fundamentům a silnějšímu dolaru a investoři potřebovali snížit svou expozici. Indická průmyslová produkce klesala a Čína během dubna, kdy investice zpomalily na nejnižší úroveň za posledních deset let, prudce zpomalila. To vyvolalo otázku, zda je to signál konce silného růstu poptávky po komoditách, kterého jsme bylo v uplynulé dekádě svědky.
- Pomaloučku, potichoučku... komodity vstoupily do medvědího trhu!(7.5.)
Řecké povolební tahanice, nedostatek nových pracovních míst v USA a řada dalších problémů zaměstnávají investory v posledních dnech a týdnech. Trochu v tichosti tak koncem minulého týdne došlo k další vyloženě "medvědí" události - index cen komodit klesl od svých loňských maxim o více než 20 %. U akcií se o něm může mluvit, u komodit ho máme oficiálně - medvědí trh je tady!
- Zlato a stříbro: Cílové ceny a matení investorů(7.5.)
Největší pozornosti médií i části investorů se tradičně těší takzvané cílové ceny. Analytici a experti odhadují, kam se podívá cena za měsíc, za dva, na konci roku nebo do konce dekády. Zlato a stříbro jsou pro tyto odhady vděčným námětem. Lze na prognózy spoléhat?
- Citigroup: Zlato se do roka dostane na 2 400 USD za unci(4.5.)
Cena zlata se delší dobu pohybuje mezi 1 600 a 1 700 USD za trojskou unci. Technický analytik Citigroup Tom Fitzpatrick považuje současný vývoj za velice podobný situaci z roku 2006. I tehdy se totiž cena delší dobu vyvíjela "do strany" a v době krize mohla následně vystřelit vzhůru. Podobný vývoj předpokládá nyní.
- Dokáže ropa zvrátit pokles z uplynulých týdnů?(30.4.)
Dění na ropě je v poslední době pod vlivem napětí okolo íránského jaderného programu, výhledu kondice globální ekonomiky a s evropskou dluhovou krizí. Napětí spojené s íránským jaderným programem, které gradovalo v prvních měsících letošního roku, od března postupně polevuje a je čím dál jasnější, že hlavní hráči (snad s výjimkou Izraele) nemají chuť konflikt eskalovat. Díky tomu postupně opadl i tlak na růst ceny ropy.
Autor: Jan Stuchlík
Nejnovější články autora:
- Éra levných surovin je u konce. Co s tím?(23.1.)
Tři miliardy nových spotřebitelů, kteří budou mít podobné požadavky jako my, do roku 2030 výrazně zvednou nároky na dodávky základních surovin a komodit. To požene vzhůru jejich cenu. Úspory ve využívání surovin a energií světu uleví jen částečně.
- Čínský růst (i spotřebitel) žijí z přesčasů. Protiprávních(12.1.)
Pro miliony dělníků pracujících v čínských továrnách je naprosto běžné, že pracují dvanáct hodin denně šest dnů v týdnu. Přestože to čínské pracovní právo zakazuje a za legální přesčasy stanovuje příplatky, většina firem tato nařízení ignoruje.
- Štve vás vaše banka? Tak ji vyměňte!(29.9.)
Změnit banku a přejít k levnější konkurenci je v Česku už dva roky jednoduché. Stačí k tomu jeden formulář. O vše ostatní se postará nová banka. Přesto této možnosti Češi moc nevyužívají.
- Poklesy na burzách jako nákupní příležitost: Pravidelné investování je účinnou strategií(21.9.)
Na investice do akcií by drobní investoři ani po letní bouři na finančních trzích neměli zanevřít. Ochránit před ztrátami je dlouhodobě může promyšlená strategie pravidelného investování.
- České daně: Na stabilitu rovnou zapomeňte(5.9.)
Dopady chystané reformy přímých daní na jednotlivé daňové poplatníky jsou docela jasné. Prohrají zaměstnanci, vyhrají OSVČ a u firem bude záležet hlavně na tom, jak jsou velké a jaké mají zaměstnance. Zvýhodnění OSVČ navíc může motivovat další zaměstnance přejít na živnostenský list se všemi negativními dopady na jejich vztah k zaměstnavateli a na veřejné finance.
- Japonská nukleární katastrofa ovlivní evropský jaderný most(6.4.)
Jaderná energie měla pomoci ochránit světové klima a zároveň vytvořit prostor pro přechod k čisté energetice postavené na obnovitelných zdrojích energie. Havárie v japonské Fukušimě tento koncept nabourala. Konec jaderné energetiky však neznamená.
- Máte 60 nebo 120 tisíc korun? Nejlepší spořicí účty pro vás!(30.3.)
Našli jsme pět nejlepších spořicích účtů pro vklad 60 a 120 tisíc korun. Špatnou zprávou je, že ani jeden z nich tyto peníze letos neochrání proti působení inflace.
- Akcie: Pravou nohou do třetího roku býčího trhu(16.3.)
Rychlý růst ekonomik v Asii a opětovný rozjezd v Americe a částečně i v Evropě jsou dobrý mix pro to, aby světové akcie rostly i třetí rok za sebou. Letos už ovšem bude třeba pečlivě vybírat, do čeho investovat, aby z vidiny zisku nezůstala jen prázdná peněženka.
- Česká republika má lepší rating než USA(9.2.)
Švýcarská nezávislá ratingová agentura I-CV si myslí, že je Česko pro investory do státních dluhopisů důvěryhodnější než USA. O snížení ratingu USA už uvažuje i mnohem větší agentura Moody's.
- Tomáš Sedláček: Euro krizi mírní, nikoli prohlubuje(20.12.)
Chronickou nemocí naší civilizace není inflace, ale neobhajitelně vysoký dluh. Podle hlavního makroekonomického stratéga ČSOB Tomáše Sedláčka se vlády nebojí dluhů, když vědí, že je zaplatí budoucí politická garnitura nebo generace. Tomu je však potřeba učinit přítrž dříve, než bude pozdě.







Diskuze