Komoditám by se chtělo posilovat, ale silný dolar je proti

| Ole S. Hansen

Poslední summit EU poskytl trhům úlevu, rally ovšem trvala jen obvyklých 48 hodin, než si trhy uvědomily, že byly sice představeny plány na podporu ekonomiky, ale jejich provedení má několik háčků. Investory nepřesvědčilo ani překvapivé snížení sazeb v Číně, které zřejmě nebude dostatečným stimulem na podporu ekonomiky největšího světového odběratele komodit. V důsledku toho se euro opět vezlo na vlně výprodejů, ke které částečně napomohla Evropská centrální banka, když snížila svou základní úrokovou sazbu na 0,75 %. Navíc výnosy německých dvouletých dluhopisů spadly až pod nulovou hranici.

Týdenní vývoj cen komodit

Komodity, zejména pak ropa, se vezly na počáteční vlně euforie. Tento stav pokračoval do doby, než začaly obavy kvůli jejich dodávkám, které na sebe strhly pozornost a upozadily znepokojení kvůli zpomalení globálního růstu a klesající poptávce.

Rally pokračovala i na amerických trzích s obilovinami, protože horko spolu s nedostatkem dešťů ohrožují letošní úrodu. Například cena kukuřice vzrostla za tři týdny o 40 %. Krok se snažily udržet i zlato a stříbro. Brzdil je ovšem opět sílící dolar.

Širší komoditní index DJ-UBS v pouhých dvou týdnech získal již 10 %, což je jeden z nejsilnějších růstů za několik let. Jak je vidět v tabulce, k zotavení po červnovém výprodeji napomohly primárně zemědělství a energetika. Oba tyto sektory v minulém týdnu rostly zhruba o 8 %.

Ropný trh sleduje situaci v Íránu a Norsku

Ropa Brent

Také na začátku července investoři sledovali situaci v Íránu, protože uvalené sankce opět vyhnaly ropu Brent nad 100 USD za barel. Trh reagoval nervózně i kvůli zprávám, že Írán testuje rakety dlouhého doletu, které mohou ohrozit ropné tankery proplouvající přes důležitý Hormuzský průliv. Poté si však investoři uvědomili, že takové kroky státníci, kteří o nich rozhodují, vlastně ani nepodporují.

Nedostatek íránské ropy s sebou nese riziko, že se trh s ropou dostane do úzkých, a to navzdory značným snahám Saúdské Arábie udržet dodávky na rekordních objemech. V případě Libye poklesly dodávky o 300 tisíc barelů za den, především kvůli politickým protestům spojeným s tamními volbami.

Pozornost se obrátila také na mnohem klidnější část světa - do Norska. Důvodem bylo vyhrocení týden trvajícího sporu mezi pracovníky a vedením norského státního ropného a plynárenského gigantu Statoil, který hrozil propuštěním dělníků a zastavením výroby. Pokud by se v protestu pokračovalo, dopadl by denně na dva miliony barelů ropy. Norská denní produkce je přitom 3,8 milionu barelů.

Delší výluka by tak mohla mít vážný dopad na dodávky ropy i na reputaci Norska. Tato země je totiž největším exportérem ropy v západní Evropě a jedním z největších světových vývozců plynu. Všichni proto věří, že norská vláda stejně jako v podobných případech v minulosti zakročí a pomůže spor vyřešit.

reklama
reklama