Spálí Čína Mongolsko? Nová uhelná velmoc mění situaci na trhu

| Jan Raška

Světový trh s koksovatelným uhlím je dlouhodobě utvářen zejména dodavatelsko-odběratelskými vztahy mezi asijskými ocelárnami a australskými těžařskými společnostmi. V rámci Asie je samozřejmě největším hráčem Čína, největší producent oceli na světě a významný spotřebitel a dovozce koksovatelného uhlí, které je důležitou komoditou pro produkci oceli. Austrálie si donedávna na čínském trhu držela pozici nejvýznamnějšího exportéra koksovatelného uhlí, v posledních dvou, třech letech se však na čínském trhu stále více prosazuje Mongolsko.

Mongolksko disponuje značným nerostným bohatstvím, ložiska s uhlím se nacházejí prakticky po celé zemi. Ještě v roce 2006 vývoz koksovatelného uhlí z Mongolska činil 2,2 milionu tun, v roce 2009 se oproti roku 2006 již téměř zdvojnásobil na úrovně kolem 4 milionů tun.

Nástup Mongolska v roce 2010

Výrazný zlom přišel v roce 2010, kdy mongolský export této komodity již dosáhl 15 milionů tun. Většina vývozu přitom směřuje do Číny.

Export koksovatelného uhlí z Mongolska

Rok 2011 znamenal další expanzi mongolského uhlí na čínském trhu, když vývoz meziročně vzrostl o 5 milionů tun na téměř 20 milionů tun, čímž se Mongolsko stalo největším dodavatelem koksovatelného uhlí do Číny a předstihlo Austrálii. Napomohly tomu rozsáhlé povodně v australském státě Queensland na začátku roku 2011 a výpadek těžby tamních těžařů, na což čínské ocelárny reagovaly zvýšenými dovozy z Mongolska.

V roce 2011 tak Mongolsko mělo na celkovém čínském dovozu koksovatelného uhlí podíl 45 %, Austrálie 23 % a ostatní země 32 %. Domnívám se však, že i kdyby žádné povodně toho roku v Austrálii nebyly, byl by podíl mongolského uhlí na celkových čínských dovozech zhruba třetinový a vyrovnal by se prakticky dovozu australskému. Už v roce 2010 totiž Čína dovážela 32 % koksovatelného uhlí z Mongolska a 37 % odebírala od australských těžařských společností, zatímco v roce 2009 Austrálie ještě zcela dominovala na čínském trhu s tímto druhem uhlí s 66% podílem.

Proč Mongolsko?

Jaké jsou důvody takového oživení na trhu koksovatelného uhlí v Mongolsku? Před 21 lety došlo k rozpadu Sovětského svazu, čímž Mongolsko (do té doby 70 let pod sovětským vlivem) ztratilo hlavního obchodního partnera. Mongolská ekonomika se tak počátkem 90. let minulého století propadla do hluboké krize, takže nebyly podmínky a zdroje využít potenciál velkých zásob nerostných surovin.

Situace se v Mongolsku postupně obracela k lepšímu od přelomu tisíciletí, kdy rostoucí poptávka po surovinách (zejména ze strany rychle rostoucí Číny) stále více tlačila na růst světových cen komodit, což podporovalo postupný příliv zahraničních investorů a apetit investovat do těžební infrastruktury. Začal se probouzet značný nerostný potenciál země (zásoby uhlí se odhadují na 160 miliard tun, železné rudy na 1,6 miliardy tun, mědi na 40 milionů tun, zlata na 3 tisíce tun).

  • 1
  • 2
reklama
reklama