Kdy prodávat? Těžká otázka
|

Kdy prodávat? Těžká otázka

Dlouhodobí investoři i krátkodobí spekulanti většinou řeší jen to, kdy a kolik investovat, respektive kdy a jak vstoupit do obchodu. Otázku prodeje spíše přehlížejí, nebo ji jednoduše podceňují. Ve skutečnosti je stejně důležitá, ne-li důležitější než otázka nákupu.

Americké akcie Chyby v investování Ponaučení pro investory Akciový trh

V současnosti, když akcie překonávají dlouhodobá maxima, začíná otázku prodeje a realizace zisků řešit možná více lidí než obvykle. Mezi investory i obchodníky na Wall Street se většinou řeší pouze nákupy, protože to zní lépe a je to větší přínos pro byznys. Prodeji se ale tentokrát nemyslí short selling nebo časování trhu, ale prodej (části) akcií s cílem snížení rizikové expozice, případně realizace zisků.

Na první pohled to může znít jednoduše, ale nakonec může potřeba prodat akcie vyvolat více otázek než odpovědí. Barry Ritholtz, zakladatel společnosti Ritholtz Wealth Management, se na tyto otázky pokusil odpovědět. Vhodné mohou být pro každého, kdo není Warren Buffett (ten neprodává nikdy), případně neřídí firmu zaměřující se na vysokofrekvenční obchodování (HFT), kde se nákupy a prodeje odehrávají v řádu zlomků sekund.

1. Co vede investora k prodeji?

Lidi vedou k prodeji různé pohnutky, ale nejčastěji jsou to nervozita z rizik, jako je vývoj okolo KLDR, ocenění, výnosy, Trump, recese a podobně. Jinými slovy, investoři jsou poháněni emocemi, což je pro investování to nejhorší. Stejně špatné je to s novinovými titulky. Vždy jde o události, které časem ustoupí jiným událostem, které vyvolávají strach. "Většina zpráv v médiích je stará a je již zahrnuta v cenách aktiv. Tyto zprávy tedy nejsou věrohodným důvodem k prodeji," říká Ritholtz.

2. Co když se investor mýlí?

Jde o klasickou obavu investorů, že když prodají, mohou trhy opět obrátit "na sever". Pro krátkodobé obchodníky to problém není, pro běžné investory ale může. Základem je podle Ritholtze uznat chybu a poučit se z ní, a pokud to jde, napravit ji. Tento přístup vyžaduje sebereflexi, aby investor zjistil, že vůbec dělá chybu a také kde ji dělá.

3. Co když má investor pravdu?

Bude to znít překvapivě, ale tento případ přináší ještě větší výzvy než ten předchozí. Když se totiž naplní předtucha a trh po prodeji klesne, musí investor řešit otázku, za jakých podmínek se k akciím vrátí. Když například předpokládá, že trh klesne o 30 %, ale nakonec ztratí jen 15 nebo 25 %, bude muset řešit, co vlastně udělá a kdy bude opět investovat. "Možností je mnoho. Pravděpodobnost, že investor neudělá nic špatně, ale nakonec přece jen ztratí, je velká," upozorňuje Ritholtz.

4. Má investor disciplínu?

Mít plán odchodu z trhu je hezké, ale důležitější je jeho dodržování. Nejlepší je samozřejmě mít několik variant pro různé situace, ale největší výzvou zůstává to, aby se tím investor řídil. Když se trh nepohybuje požadovaným směrem, je jednoduché zpochybňovat pravidla a strategie. Bohužel to většinou vede ke zbytečným chybám a ztrátám i u těch, kteří předtím dlouhodobě vydělávali.

5. Jaký vliv mají náklady a poplatky?

Nejde pouze o pravděpodobnost úspěchu, ale také o poplatky a daně. V Česku platí tříletý daňový test a osvobození od daně do 100 000 korun, takže i zde platí, že je dobré prodávat s rozvahou. Jinak jsou výnosy zdaněny 15 %, což už je cítit. A nesmíme zapomenout na poplatky, které jsou při obchodování s akciemi stále nezanedbatelné, zejména pokud jde o nižší sumy na zahraničních burzách.

Když už se investor rozhodne prodávat, měl by si zkusit odpovědět na uvedené otázky. Někomu pomohou v rozhodování, jiného možná přimějí si prodej rozmyslet. Trpělivost a chladná hlava jsou na trzích každopádně velkou devizou.

Zdroj: Bloomberg