Ponaučení z října 1987: Kolaps trhu se může kdykoli opakovat!
|

Ponaučení z října 1987: Kolaps trhu se může kdykoli opakovat!

Na první pohled se více než 20% propad akciového trhu z října 1987 zdá být nepřekonatelný. Ekonom Robert Shiller ovšem varuje, že nikde není psáno, že by se podobný scénář nemohl v budoucnu opakovat.

Americké akcie Panika na trzích S&P 500 Medvědí trh Psychologie Burzovní almanach

Robert Shiller sice uznává, že změny v regulaci a technologický pokrok v současnosti velice omezují možnosti podobného denního propadu, ale riziko ani tak není nulové. Podobná panika, jaká se odehrála 19. října 1987, se klidně může zopakovat.

V hlavní roli psychologie

V roce 1987 se pomocí dotazníků ptal několika tisíc individuálních i institucionálních investorů na jejich zkušenosti s říjnovým propadem, protože chtěl vědět, co jim v té chvíli běželo hlavou a co je vedlo k tomu, že se chovali tak, jak se chovali (z 3 250 odeslaných dotazníků, které psal na stroji a rozesílal poštou, se mu vrátilo asi třetina).

Shiller věděl, že je to jedinečná příležitost, protože podobné události se nevyskytují každý den. Soustředil se na psychologickou stránku věci. Výsledky byly odlišné od oficiální zprávy takzvané Bradyho komise. Ta hledala příčiny vzniku propadu, přičemž za hlavní označila rozmach zajišťovacích strategií, které vznikly již v 70. letech, a také rozšíření automatického obchodování, které při šíření paniky situaci ještě zhoršilo.

Zajištění jako strašák

Zajištění sice podle Bradyho komise stálo za většinou prodejních příkazů, ale komise ve skutečnosti nemohla vědět, jak by to na trhu vypadalo bez něj. Prodeje při poklesu totiž nebyly žádnou novinkou. Podle Shillera je základem pochopení dění na trhu chování lidí, ne rozšíření nové technologie. Zajišťovací operace podle něj měly na Černém pondělí svůj podíl, ale v jiném smyslu. Již před 19. říjnem totiž byly často popisovány jako něco nebezpečného, co může způsobit krach na trhu. Investoři mohli být ovlivněni těmito zprávami a nabýt dojmu, že když dojde k poklesu, budou prodávat akcie úplně všichni.

Shillerův další průzkum ukázal, že tradiční stop-loss příkazy byly u institucionálních investorů při výprodeji využívány dvakrát častěji než novinka ve formě zajišťovacích strategií. Požádal respondenty, aby zhodnotili články, které četli ve dnech před krachem, a aby zmínili ty, na které mysleli v den krachu, případně jak pro ně povědomí o nich bylo důležité. Je zajímavé, že se v odpovědích neřešily fundamenty, které by mohly vést k propadům, v myslích investorů již byly myšlenky na to, že by trh mohl klesnout.

Akcie totiž ztrácely již v týdnu před Černým pondělím a Wall Street Journal ráno 19. října přišel s článkem a grafikou, které porovnávaly vývoj cen akcií v letech 1980-1987 s vývojem v letech 1922-1929. Vývoj z roku 1987 vypadal podobně jako v roce 1929 a článek vyvolával pocit, že právě tento den by mohlo dojít k dalšímu propadu. Jak připomíná Shiller, na trzích dochází k velkým pohybům, když si investoři myslí, že vědí, co si myslí ostatní. Právě 19. října vyvrcholilo to, co zmíněné články zasely do myslí investorů. Ti sice nevěděli, co se děje, ale měli pocit, že mají věřit svým pocitům.

Zajímavé je také to, jak rychle se (na tu dobu) šířila panika. Většina respondentů tvrdila, že se o ní dozvěděli od někoho jiného. Sám Shiller se o ní dozvěděl od jednoho svého studenta na ranní přednášce na Yaleově univerzitě. Celá panika tak vznikla kvůli strachu a byla založena na dohadech a fámách. Nemohly za ni tolik kritizované automatické obchody a počítače, ale lidé, kteří je obsluhovali. Ti, kteří se nezbláznili, neprodali své akcie a drželi se dlouhodobých strategií, nakonec nelitovali (indexy zakončily rok 1987 v plusu).

V budoucnu se můžeme podobných panických výprodejů dožít opět, i když regulace na podobné případy myslí. Jedním z takových řešení je přerušení obchodování na NYSE, když dojde u indexu S&P 500 k poklesu o 20 %. Podobné záchranné sítě fungují i pro jednotlivé tituly.

Mimochodem, propad o 22,6 % za jeden den by znamenal vymazání prakticky celé Trump rally, tedy zisků za poslední rok. (Bylo by zajímavé sledovat, na koho by to prezident hodil, když se růstem cen akcií opakovaně chlubí.)

Žijeme zároveň ve světě, kde technologie výrazně usnadňují šíření fám, takže mimo nebezpečí nejsme. A 20% denní propad bude stále příliš velké sousto pro mnoho investorů, podobně jako 50% pokles cen během posledního medvědího trendu v letech 2007-2009.

"Nejde o předpověď dalšího velkého propadu na trzích. Je to jen potvrzení skutečnosti, že podobné události postihují lidskou psychiku v masovém měřítku. Neměli bychom být překvapeni, pokud k nim dojde, ani když bude trh dlouhodobě nezvykle klidný. Nebezpečí trvá, ale pokud budeme mít trochu štěstí, dokonalá bouře podobná té z října 1987 se nemusí vyskytnout dalších 30 let," uzavírá Shiller.

Zdroj: New York Times