Brusel zjišťuje, jak jih Evropy reformuje řízení letového provozu

Tehdy se země EU dohodly na vzniku takzvaných "funkčních bloků", které by nahradily současnou změť 27 vnitrostátních oblastí letecké dopravy sítí větších, regionálně stavěných bloků. Přinést by to mělo větší efektivitu, snížení nákladů i omezení emisí. Komise se tak snaží předejít nedostatku kapacity, protože odborníci odhadují, že počet letů nad Evropou se v příštích deseti až 20 letech zvýší zhruba o polovinu.

Navzdory tomu, že členské státy měly funkční bloky vzdušného prostoru povinně vytvořit do prosince 2012, není žádný z devíti bloků, které měly být v rámci jednotného evropského nebe vytvořeny, plně funkční.

Historicky vzniklá roztříštěnost a komplikovanost evropského vzdušného prostoru stojí ročně letecké společnosti a jejich zákazníky téměř pět miliard eur (asi 130 miliard korun).

Každý let se prodlužuje v průměru o 42 kilometrů, letadla spalují více paliva, produkují více emisí a platí vyšší uživatelské poplatky. Neefektivnost vede také k větším zpožděním. Například Spojené státy řídí přibližně stejně velký vzdušný prostor s větším provozem, ale s téměř polovičními náklady.

Požadavek komise vůči třem jihoevropským zemím je podle místopředsedy Evropské komise odpovědného za dopravu Siima Kallase jasným politickým signálem o odhodlání v reformě řízení evropského letového provozu pokračovat. "Nutně ji potřebujeme. Letecké společnosti a jejich cestující musí již více než deset let snášet stále omezenější služby a to, že vytvoření jednotného evropského nebe se neustále oddaluje," poznamenal eurokomisař.

Členské země měly společné bloky vytvářet už od roku 2004, šlo to ale pomalu a nepomohl ani v roce 2009 stanovený "závazný termín", počítající s konečným datem v prosinci 2012.