Palacký a paraziti aneb Vyperte všechny peníze!
|

Palacký a paraziti aneb Vyperte všechny peníze!

Když někteří zatvrzelí politici tvrdí, že neznají mechanismus, jak oddělit špinavé peníze od čistých, mají nejspíše naprostou pravdu. Jen trochu jinak, než to obvykle chápeme. Čisté peníze totiž prakticky neexistují.

Peníze Hotovost Krása a zdraví Zajímavost dne

Kolik bakterií a dalších podezřelých věciček, které označujeme jako špínu, si nosíme v peněžence na bankovkách a mincích? Soudě podle množství studií, které se na toto téma v posledních letech podle časopisu Scientific American vyrojily, není to žádná legrace. Autor těchto řádků přiznává, že vždy v týdnu před patnáctým dnem v měsíci žije po této stránce velice, velice hygienicky, ale to je teď jedno.

Od fekálních bakterií přes kokain po prášek z rozemletých nosorožčích rohů, kvasinky a plísně. Vším, na co si vzpomenete, se to na každé pětistovce hemží až až, tvrdí vědci. A dodávají, že to všechno může mít na naše zdraví nepěkný vliv.

Boženka a její kamarádi

Jde o to, že porézní povrch papírových peněz je pro bakterie ideálním prostředím. Čím déle se taková bankovka pohybuje v oběhu, tím větší je nebezpečí, jemuž se vystavujeme, když si kupujeme zmrzlinu, lístek na vlak, lehké drogy a vůbec věci, za které obvykle neplatíme bezhotovostně.

Bankovky nižší hodnoty přitom obvykle drží v ruce více lidí než bankovky hodnot vysokých (neplatí to v Zimbabwe, kde bankovky vysoké hodnoty neexistují, ale to je jiný problém). Jsou proto také nebezpečnější. Cynik by mohl říci, že je to proto, že každá pětitisícovka je jistě několikrát dobře vypraná. Buď jak buď, některé z bakterií, s nimiž se přes peníze dostaneme v úzký kontakt, umějí přežít až měsíce. Centrální banky stahují peníze z oběhu po zhruba deseti až patnácti letech, mince obvykle vydrží ještě déle. Času nasbírat opravdu různorodou mikrospolečnost tedy mají dost.

Většina mikroorganismů, které si mohou dát rande třeba pod okem Boženy Němcové (to je to kotě, jehož obrázek vytáhnete na pětistovce z kapsy v reakci na otázku, jestli nemáte drobné – poznámka pro mladé čtenáře Investičního webu), je neškodná. Ostatně proto obvykle neulehnete s kolikou, když někde platíte hotově. Některé ale zrovna přátelské nejsou. Scientific American zmiňuje studie, jejichž autoři s děsem v očích našli třeba zlatého stafylokoka, jenž způsobuje otravu krve a na kterého neexistuje účinné antibiotikum. Další jemu podobní tvorové mohou způsobovat krvavý průjem a selhání ledvin, jež může končit i smrtí (Escherichia coli), nebo zánět dýchacích a močových cest (Pseudomonas aeruginosa).

Kromě toho jsou na penězích drogy. Ovšem záleží na tom, kde žijete. Australská studie na toto téma ukázala, že dolary od protinožců hostí méně heroinu a kokainu než jejich americké protějšky, kde je až deset částeček těchto nehezkých látek na centimetr čtvereční.

Komu to (ne)vadí?

A co má být, měla by zaznít logická otázka. Každému říkala maminka, ať si nestrká pětikorunu do nosu, protože je špinavá; to by většině lidí mělo stačit, i těm, co si do nosu strkají pět tisíc za noc. I ti ostatní navíc obvykle přežijí střet se septickou hotovostí snadněji, než se vyrovnávají s jejím nedostatkem. Z hlediska ohrožení zdraví veřejnosti je sice nešťastné, že na bankovkách bydlí bakterie, ale vzhledem k tomu, že bakterie jsou prakticky všude, to zase tak mnoho neznamená.

Ba naopak. "I v bezhotovostní společnosti se budeme dotýkat povrchů plných mikrobů, včetně klávesnic, které používáme k provádění mnoha bezhotovostních transakcí. Ale každý kousek pomůže," končí článek Scientific American. To samo o sobě je sporné. Víme, že čím dokonaleji se odizolujeme od veškerých bakterií, tím více trpí naše odolnost vůči nim. Tím lépe ovšem prosperují farmaceutické firmy, pochopitelně.

Proč se tedy renomovaný časopis takovým netématem vůbec zabývá? Snad jde o součást tažení za bezhotovostní společnost. Obrovsky by to vyhovovalo každému, kdo chce mít každý pohyb všech lidí pod kontrolou, bankami počínaje a tajnými službami konče. Možná to považujete za příliš paranoidní názor, ale napadlo by vás před pěti lety, že vás bude CIA odposlouchávat pomocí vaší vlastní televize?

Zdroj: Scientific American