Pasivní investování nemusí být pro růst to pravé ořechové
|

Pasivní investování nemusí být pro růst to pravé ořechové

Stížnosti správců aktiv sázejících na aktivní přístup, že pasivní investování je hrozbou pro trhy, nejsou žádnou novinkou. Podívejme se na jeden takový kritický názor, podle kterého indexové fondy a ETF omezují konkurenci, což není dobré pro ekonomiku. Největším problémem je prý dokonce široká diverzifikace.

Diverzifikace investic ETF Podílové fondy Alokace investic Ponaučení pro investory

Problémem současných ETF a pasivních fondů je spíše velká diverzifikace. Příkladem budiž aerolinky United Airlines, které se dostaly do nemilosti pasažérů poté, co násilím vytáhly cestujícího z letadla, protože potřebovaly uvolnit místo někomu jinému. Investoři očekávali propad ceny akcií, což se také stalo, ale po několika dnech se akcie vrátily zpátky a rostly vesele na nová dlouhodobá maxima.

Jde o to, že akcionářům, kteří by "normálně" měli být neradi za negativní publicitu firmy a případné dopady odklonu cestujících do hospodaření, možná pokles (i kdyby byl výraznější a trval déle) vůbec nevadil. Většina z nich, i těch největších, mezi něž patří například i Warren Buffett a jeho Berkshire Hathaway, totiž vlastní také akcie největších konkurentů United Continental Holdings, kterými jsou Southwest Air, American Airlines Group a Delta Air Lines. Takže při poklesu zisků a ceny akcií United Airlines konkurenti společnosti mohli posilovat, což v diverzifikovaném portfoliu znamenalo prakticky "nulu".

Investorům tak může být jedno, zda akcie jedné firmy klesnou, protože tím při široké diverzifikaci vlastně nic neztratí. A stejné to může být například u bank nebo v jiných odvětvích.

Diverzifikace a kolektivní investování jako brzdy ekonomiky

Se zajímavým postřehem na toto téma přišli ekonom José Azar z University of Navarra IESE Business School a jeho kolega Martin Schmalz z Ross Business School při Michiganské univerzitě. Diverzifikace podle nich vedla k poklesu konkurence, takže ceny letenek na trasách, na nichž působili všichni konkurenti, vzrostly. Investoři, kteří drží akcie všech konkurentů, tedy méně tlačí na to, aby společnosti soutěžily o klienty, a tak ceny letenek mohou růst.

Kdyby to tak bylo, bylo by to pro ekonomiku celkem špatné. Kolektivní investování v současnosti vede k tomu, že v rámci široké diverzifikace drží většina investorů malý podíl ve všech větších společnostech, takže mnoho firem má podobnou skladbu vlastníků. V minulosti vedl k vyšším cenám a nižší produktivitě monopol a koncentrace moci v jednotlivých sektorech, dnes se k tomu může přidat kolektivní investování, které činí ekonomiku méně produktivní, méně spotřebitelsky přívětivou a více orientovanou na (spokojené) investory. Obliba ETF, v posledních letech stále využívanější formy pasivního kolektivního investování, přitom rychle roste.

Ale co se týče diverzifikace a kolektivního investování, nejde jen o pasivní investice. Lze říci, že i aktivně spravované fondy a nástroje řeší diverzifikaci, takže stížnosti, že za vše špatné mohou pasivní nástroje, jsou lehce mimo mísu. Noah Smith, sloupkař z Bloombergu, tak přišel s na první pohled kacířskou myšlenkou, že ne pasivní investování, nýbrž dnes tak oblíbená snaha o širokou diverzifikaci je největším problémem.

Rozhodují aktivističtí investoři?

Antoinette Schoarová, profesorka ze Sloan School of Management na Massachusetts Institute of Technology, si ale myslí něco jiného. Diverzifikace ani kolektivní investování podle ní nemohou být tak vážným problémem. Ať nějakou firmu vlastní jakékoli množství investorů, nakonec jsou to aktivisté s velkou motivací k výkonu, kteří tlačí na vyšší konkurenceschopnost a produktivitu společnosti.

Dalším argumentem proti tvrzení Josého Azara a Martina Schmalze je skutečnost, že investoři většinou volí dostatečně dlouhý investiční horizont na to, aby řešili například ono krátkodobé zvýšení cen letenek u několika společností.

Azar a Schmalz ale každopádně nabízejí zajímavý pohled na diverzifikaci a kolektivní investování. Například ekonom Jason Furman, který působí jako poradce řady amerických demokratických politiků, již vyvíjí iniciativu, v rámci níž se snaží přesvědčit senátorku za Massachusetts Elizabeth Warrenovou, že kolektivní investování představuje hrozbu pro pracovní trh v USA. Takový názor je možná přitažený za vlasy, ale jako alternativní náhled na trhy může být pro investory zajímavý.

Zdroj: Bloomberg