S&P 500: Šest křížků na krku pro hlavní americký index
|

S&P 500: Šest křížků na krku pro hlavní americký index

Index S&P 500 na začátku března završil 60 let své existence. Za ty roky se stal nejsledovanějším indexem na akciovém trhu a podkladovým aktivem, na něž je navázáno nejvíce investičních nástrojů na světě.

S&P 500 Indexy Americké akcie

Index Standard and Poor's 500 sice ani zdaleka nezahrnuje všechny akcie obchodované na amerických burzách, ale i tak je většinou investorů považován za nejlepší indikátor dění na akciovém trhu v USA, potažmo v ekonomice. Představuje asi 80 % tržní kapitalizace firem veřejně obchodovaných v Americe a je základním benchmarkem pro aktiva o objemu bezmála 8 bilionů dolarů. Přímo na něj jsou navíc navázány produkty v objemu více než 2 bilionů dolarů.

Oficiálně je mu 60, ale je starší

Za den vzniku indexu S&P 500 je považován 4. březen 1957, ale historie indexů S&P je o několik desetiletí delší. Společnost Standard and Poor's sestavila již v roce 1923 několik indikátorů, které sledovaly na týdenní bázi 26 oborů a 233 akciových titulů.

V roce 1926 vznikl S&P 90 Composite Index, který zahrnoval 50 společností z průmyslu, 20 železničních firem a 20 společností z odvětví veřejných služeb. Také tento index byl zveřejňován na týdenní bázi a jeho historická data byla dostupná až do roku 1918. Původní index s 233 firmami byl přepočítán na výchozí hodnotu 100 od roku 1926. Od roku 1928 byl index S&P 90 Composite zveřejňován denně. V roce 1941 dochází k rozšíření počtu akcií v prvním kompozitním indexu z 233 na 416 a společně s indexem S&P 90 se jejich původní hodnota opět přepočítává na výchozí hodnotu 100 k roku 1935, respektive 1939.

Pak přichází zmíněný 4. březen 1957, kdy se počet společností v prvním kompozitním indexu rozšíří ze 416 na 500 a vzniká S&P 500, jehož hodnota se počítá intradenně na hodinové bázi. Nový index byl na finančním trhu zjevením, protože byl počítán novou elektronickou metodou vyvinutou společností Melpar. Ta umožňovala sledovat všechny společnosti na NYSE, ale jelikož některé byly velice málo likvidní, pánové Lew Schellbach a George Olsen vybrali 500 firem, které co možná nejlépe reprezentovaly americký trh.

Kvůli zachování dostatečně dlouhé a spojité datové řady byl jako původní index určen S&P 90 a oficiální denní data dnešního indexu S&P 500 jsou dostupná od 3. ledna 1928 (na týdenní bázi již od roku 1926). Nový index byl složen ze 425 společností z oboru průmyslu, 60 firem v sektoru veřejných služeb a 15 železničních společností. Výchozí hodnota byla stanovena na hodnotu 10 v období let 1941 až 1943.

Finance až od roku 1976

V tomto sektorovém rozložení index vydržel bezmála 20 let. Ke změně složení došlo 1. července 1976, kdy byly poprvé do indexu zařazeny také společnosti ze sektoru financí. Stále však vévodily průmyslové giganty, jichž bylo 400, dále index zahrnoval 40 firem ve veřejných službách, 40 firem z oboru financí a 20 firem z dopravního sektoru, který již nebyl jen o železnici, ale také o letectví a nákladní dopravě. Od tohoto data měly do indexu přístup také společnosti, které nebyly obchodované pouze na NYSE.

6. dubna 1988 padlo striktní rozdělení na sektory, protože tento způsob zařazování společností do indexu již neodpovídal rychle se měnící ekonomice. Od 11. září 1989 pak Standard and Poor's mohla zařazovat a vyřazovat společnosti z indexu tak často, jak bylo nutné, a stačilo jí k tomu oznámení pět dnů předem.

V současnosti dochází k pravidelným změnám a rebalancování indexu na čtvrtletní bázi, konkrétně po uzavření trhu třetí pátek v měsíci, jímž končí kvartál. Letos jde o 17. březen, přičemž od 20. března v indexu již nebudou figurovat akcie společností Urban Outfitters, Frontier Communications a First Solar. Nahradí je AMD, Raymond Financial a Alexandria Real Estate Equities. Mimo uvedený termín může docházet ke změnám například při fúzích a akvizicích. Posledním takovým příkladem je vyřazení společnosti Linear Technology (koupena firmou Analog Devices, která je rovněž v S&P 500) k 13. březnu 2017 a její nahrazení firmou DISH Network.

Důležitá je Amerika, velikost a free float

V červenci 2002 byly z indexu vyřazeny společnosti, které neměly sídlo v USA (tehdy představovaly 1,3 % tržní kapitalizace indexu). Od té doby mohou být do indexu přijaty pouze společnosti ze Spojených států, jejichž tržní kapitalizace činí minimálně 6,1 miliardy USD (hranice je platná od 10. března 2017, předtím byla stanovena na 5,3 miliardy USD). Firmy, podobně jako u indexu Dow, vybírá komise, která kromě velikosti přihlíží také k likviditě, minimálnímu zobchodovanému objemu či tomu, na jaké burze se akcie obchodují (pouze akcie obchodované na burzách NYSE a NASDAQ).

V současnosti mají největší zastoupení v indexu společnosti ze sektoru informačních technologií (více než pětinu, zhruba 21,7 %). Do tohoto odvětví patří dvě největší společnosti v indexu (Apple, Microsoft) a v první desítce je ještě doplňuje Facebook. Druhým nejčastěji zastoupeným sektorem jsou finance (14,9 %), které mají rovněž tři zástupce v první desítce (Berkshire Hathaway, JPMorgan a Wells Fargo). Třetím nejsilnějším sektorem je zdravotnictví (14,2 %). Tyto tři sektory tak tvoří více než polovinu indexu. Kdysi nejvíce zastoupený sektor průmyslu má dnes něco málo přes 10 % a v první desítce má pouze jednu společnost (General Electric).

S&P 500 patří mezi kapitálově vážené (někdy se uvádí hodnotově vážené) indexy, takže váha jednotlivých titulů závisí na tržní hodnotě jednotlivých společností (zjednodušeně hodnotě všech akcií vydaných společností). S&P 500 byl prvním kapitálově váženým indexem, dnes je tento způsob vážení jednotlivých titulů v indexu poměrně rozšířený.

Od září 2005 však společnost spravující index (od roku 2012 je to firma S&P Dow Jones Indices, která patří S&P Global, jež se dříve jmenovala McGraw Hill Financial) váží index na základě takzvaného free floatu (float adjustment) neboli objemu akcií volně dostupných investorům na trhu. Do této kategorie nepatří akcie držené strategickými investory, které se na trh nedostanou, ale pouze ty, které jsou teoreticky volně dostupné (musí jich být více než 50 % z celkového počtu obchodovatelných akcií firmy).

Hlavním cílem této úpravy je podle správce indexu odlišení běžných investorů (kteří sledují zisky plynoucí z pohybu cen) a držitelů strategických podílů (kteří sledují jiné zájmy, jako je třeba kontrola společnosti). Dalšími důvody byly podle zastánců tohoto přístupu nižší náklady u indexových nástrojů (protože tituly s nižším množstvím akcií na trhu a tím nižší likviditou mají nižší zastoupení v indexu) nebo skutečnost, že index tak lépe odráží skutečnou situaci na trhu.

Odpůrci před zavedením float adjustment kritizovaly zbytečné náklady spojené s rebalancováním indexových produktů, jako jsou ETF a fondy, a také možné propady u těch titulů, které měly menší než průměrný free float (jejich váha v indexu klesla, čímž došlo k jejich výprodejům). Důvod zavedení takové úpravy vážení u tohoto indexu je podle odpůrců nesmyslný také v tom, že u velkých společností, které jsou sdruženy v indexu S&P 500, je na trhu k dispozici drtivá většina běžných akcií (u S&P 500 je to kolem 97 %). Vážení podle free floatu má spíše význam u menších společností, u nichž je na trhu k dispozici kolem 70 % akcií a rozdíly mohou být významné.

Zajímavosti a milníky

  • I přes pětistovku v názvu je dnes v indexu začleněno 505 akciových titulů. Důvodem je skutečnost, že některé společnosti mají na burze k dispozici více tříd akcií, a mohou tedy mít vícenásobné zastoupení. V takovém případě ale platí, že oba druhy akcií musejí mít takzvaný free float více než 50 %.
  • Od roku 1957, kdy se počet akcií v indexu ustálil na 500 titulech, se v indexu vystřídalo přes 1 200 společností.
  • Nejvíce firem, konkrétně 58, v indexu přibylo v roce 1976, kdy byly do indexu poprvé přidány firmy ze sektoru financí. V roce 2000 se v indexu "otočilo" 49 firem. Nejmenší počet změn za rok je 8, naposledy to bylo v roce 2003.
  • Podobně, jako je tomu u indexu Dow, i S&P 500 používá dělitel, který snižuje celkovou tržní kapitalizaci společností v indexu na "rozumné" číslo. Na rozdíl od Dow však ke změně dělitele nedochází při rozdělení akcií (u Dow je dělení akcií důležitým faktorem ovlivňujícím dělitel), ale při všech jiných důležitých událostech, jako jsou vydání akcií, zpětný odkup, proměna společnosti, fúze a další. Jde o poměrně složitý proces, ale průměrná hodnota dělitele se pohybuje kolem 8,9 miliardy.
  • U indexu se běžně udávají dvě tržní kapitalizace, total a float adjusted. Ke konci února činila celková tržní kapitalizace indexu 22,04 bilionu USD, upravená pak 21,35 bilionu USD. V roce 1957 byla celková tržní kapitalizace indexu 172 miliard USD, hodnotu 20 bilionů index poprvé překonal letos 13. února.
  • Již v roce 1958 zaznamenal index S&P 500 svůj procentuálně nejúspěšnější rok, když přidal 38,06 % (tehdy 15,22 bodu). Pokud bychom brali v úvahu data dopočítaná před oficiálním vznikem indexu, největší procentuální zisk zaznamenal v roce 1933, kdy přidal 46,59 % (3,21 bodu).
  • Nad hranicí 100 bodů index poprvé uzavřel 4. června 1968.
  • 31. srpna 1976 vznikl první podílový fond navázaný na index S&P 500. Tehdy se jmenoval Vanguard First Index Investment Trust, dnes je to Vanguard 500 Index Fund.
  • Nejhlubší procentuální denní ztrátu zaznamenal index 19. října 1987, tedy na neslavné černé pondělí. Přestože index ztratil za jediný den 20,47 %, celý rok nakonec zakončil v zelených číslech.
  • 22. ledna 1993 byl představen první ETF navázaný na index S&P 500, SPDR (State Street's Standard & Poor's Depositary Receipts).
  • Nad hranicí 500 bodů index poprvé uzavřel 24. března 1995. Již na začátku února 1998 pak uzavřel nad hranicí 1 000 bodů. Indexu trvalo 38 let, než překonal prvních 500 bodů, ale méně než tři roky, než přidal dalších 500 bodů.
  • 22. března 2000 index poprvé uzavíral nad 1 500 body, ale překonat další stovku mu trvalo více než 13 let. Po dvou medvědích trzích uzavíral nad 1 600 body poprvé v květnu 2013. Nad hranicí 2 000 bodů index poprvé uzavřel 26. srpna 2014.
  • Rok 2008 byl, pokud jde o rekordy, určitě "nejvýživnější". Kromě toho, že to byl nejhorší rok (-38,49 % neboli -565,1 bodu), index zaznamenal největší jednodenní bodový propad (29. září, -106,62 bodu). Na druhou stranu ale index zaznamenal také nejvyšší jednodenní zisk (13. října, +11,58 % neboli +104,14 bodu). Před oficiálním vznikem indexu byla největší roční ztráta 47,07 % v roce 1931 a nejvyšší denní procentuální zisk 16,61 % (15. března 1933).