Česká ekonomika

Růst inflace v Česku? Nalijme si čistého vína! Růst inflace v Česku? Nalijme si čistého vína!

Česká měnově-politická inflace (definovaná jako celková inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní) vzrostla v prosinci na 1,9 %, nejvyšší hodnotu za poslední čtyři roky, a dostala se téměř na cíl ČNB (2 %). Vzrostla navíc také míra poptávkové inflace (bez nepřímých daní, potravin a energií), a to o 0,3 procentního bodu, čímž se vyšplhala na nejvyšší hodnotu od listopadu 2008. Proč to tedy s českou inflací stále ještě není tak žhavé?

CBRE: Objem realitních investic v ČR loni vzrostl o 28 procent
Objem realitních investic v Česku loni vzrostl na dosud nejvyšší hodnotu 3,7 miliardy eur a meziročně se zvýšil o 28 procent. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti CBRE. Investice zahrnují projekty v kancelářském, průmyslovém, maloobchodním a hotelovém odvětví. Necelá polovina všech investic připadala na kanceláře.

Zdroj: ČTK

Internetová ekonomika v Česku za pět let vzrostla o 15 % na 188 miliard korun
Objem internetové ekonomiky se předloni proti roku 2011 zvýšil o 15 procent na 188 miliard korun. Na českém HDP se tak podílela 4,1 procenta. Oznámilo to ve středu Sdružení pro internetový rozvoj.

Zdroj: ČTK

Brexit může krátce mírně omezit růst ČR, výrazný dopad se nečeká, míní analytici
Zveřejněné představy Velké Británie o jejím vystoupení z EU mohou snížit ekonomický růst Česka v prvním roce po brexitu o několik desetin procentního bodu. Výrazně může brexit v navržené podobě ovlivnit například automobilky v případě ukončení bezcelního obchodu. Celkově ale dopady brexitu na českou ekonomiku budou omezené, bez výrazného dlouhodobého dopadu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Zdroj: ČTK

Rusnok (ČNB): Kurzový závazek budeme udržovat minimálně do konce prvního čtvrtletí, intervence jsou naší formou kvantitativního uvolňování
Česká národní banka bude korunu řízeně oslabovat tak, aby její kurz setrval nad hladinou 27 EUR/CZK, minimálně do konce prvního čtvrtletí. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Potvrdil tak dřívější vyjádření centrální banky ČR. Prosincový růst inflace se podle Rusnoka nejeví jako jednorázová událost, a cenový růst v ČR se tak začíná usazovat poblíž cílové úrovně 2 %. Devizové intervence Rusnok označil za formu kvantitativního uvolňování.

Zdroj: Seznam.cz

SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Digitální Česko: Jaké jsou největší problémy spojené s největším trendem současnosti SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: Digitální Česko: Jaké jsou největší problémy spojené s největším trendem současnosti

Druhý ročník mezinárodní konference Digitální Česko si dal za cíl identifikovat nejvážnější problémy spojené s nástupem digitální éry v České republice. Investiční web byl u toho a vybrané diskuze předních odborníků sledoval živě.

Silnější dolar může letos Čechům zdražit nové modely elektroniky
Očekávané posílení dolaru se v letošním roce může podepsat na vyšších cenách nových modelů elektroniky. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Ekonomové předpokládají, že kurzy dolaru a eura se v dalších měsících vyrovnají. Americká měna by mohla v dalších měsících zpevnit k 27 korunám.

Zdroj: ČTK

Zaměstnavatelé čekají letos růst ekonomiky ČR o 2,5 až 3,1 %
Zástupci tuzemských podniků očekávají v letošním roce pokračování růstu české ekonomiky o 2,5 až 3,1 %. Přispět by k tomu mělo zejména čerpání strukturálních fondů EU, naopak brzdit bude hospodářský růst nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Vyplývá to z ankety agentury ČTK mezi zaměstnavatelskými svazy. Česká národní banka předpokládá za rok 2017 růst HDP o 2,9 %.

Zdroj: ČTK

Vyššími sazbami na nízkou inflaci? Tentokrát to nestihneme Vyššími sazbami na nízkou inflaci? Tentokrát to nestihneme

Americký ekonom Irving Fisher byl v první polovině 20. století jedním z nejvýznamnějších ekonomů, a to nejen v USA. V uplynulých letech se přitom s každým dalším měsícem nulových úrokových sazeb a inflace hluboko pod cíli centrálních bank objevovaly stále další "neofisheriánské" komentáře. O co šlo a kolik v nich bylo pravdy?

Podíl Čechů, kteří neplatí včas dluhy, je nejnižší od roku 2008
Schopnost Čechů splácet závazky se zlepšuje. Ke konci roku 2016 mělo dluhy po splatnosti 7,44 procenta dospělých obyvatel země, což je nejméně od poloviny roku 2008. O rok dříve to bylo 8,09 procenta. Jejich podíl se snižuje ve všech krajích. V Libereckém se dostal pod desetiprocentní hranici, ve Zlínském a na Vysočině pod pět procent. ČTK o tom informovalo sdružení Solus, jež svým členům umožňuje přístup k informacím o klientech s potížemi se splácením závazků.

Zdroj: ČTK