Jan Maňák: Odpovědi na otázky čtenářů Investičního webu

| redakce

V rubrice Otázky a odpovědi jste se ptali Jana Maňáka, ředitele rozvoje obchodu BNP Paribas Investment Partners v České republice a na Slovensku. Děkujeme za zájem a nabízíme jeho reakce. Mimo jiné vás zajímalo, jak vybrat dluhopisový fond, zda se obávat o investice v prudce oslabujících eurech, nebo nakolik Jan Maňák věří českým akciím.

Jan Maňák - rozhovor pro IW

Pane Maňák, v květnu se trhy hroutily dolů. Co podle vás přinese červen a vůbec další letní měsíce? Děkuji předem. Jarda S.

Jan Maňák (JM): Období zvýšené volatility přetrvává, nečekám žádný další dramatický propad, ale obchodování v nějakém rozpětí. To je prostředí, které by mělo vyhovovat správcům fondů zaměřených na "výrobu alfy", tedy těm, kteří se snaží překonávat výkonnost indexu pomocí stock-pickingu = selekcí kvalitních titulů.

Ráda bych si koupila nějaký dobrý dluhopisový fond. Jak mám vybírat? Andrea Malá, Brno

JM: Paní Malá, svět dluhopisových fondů je mimořádně široký a sahá od nejkonzervativnějších fondů krátkodobých vládních dluhopisů zemí s vysokým ratingem (avšak s nízkým výnosem) až po spekulativní fondy investující do dluhopisů podniků s nižším než investičním stupněm. Dobrý poradce by měl změřit váš rizikový profil. Také byste měla vzít v potaz dobu, po kterou můžete prostředky vázat v investici. Pokud nikam nespěcháte, můj tip jsou dluhopisy zemí rozvíjejících se ekonomik, které dobře odolávají recesi, a přitom jsou méně zadlužené než velké rozvinuté ekonomiky. Některé fondy navíc investují do dluhopisů v lokálních měnách, které mají tendenci dlouhodobě posilovat.

Jak daleko podle vás postoupila evropská úvěrová krize? Je na začátku, nebo končí?! Děkuji! Pavel Malý, Karlovy Vary

JM: Pane Malý, myslím si, že jsme v jejím dalším stadiu. Doposud byly trhy velmi selektivní v tom, které země trestaly za nedostatek fiskální disciplíny. V posledním týdnu například rostly výnosy u dluhopisů Francie, Belgie a Nizozemska. Trhy tak nutí státy změnit dlouhodobou strategii uplácení voličů a jednotlivé země začínají ukazovat ochotu ke škrtům ve snaze snižovat deficit. To ovšem bude mít vliv na růst ekonomiky.

Jak se podepíší řecké problémy na růstu ekonomiky v EU a Česku? Zdenek K.

JM: Dobrá otázka, díky za ni. Řecko ukazuje, kam je možné zajít, když máte téměř neomezený limit na kreditce. Řecko je příliš malé a na ekonomiku EU nebo ČR přímo vliv mít nebude. Ale už loni po volbách Německo odsouhlasilo závazek snížit dramaticky deficit od roku 2016 a od roku 2020 hospodařit s vyváženým rozpočtem. Co vypadalo před půlrokem jako ojedinělý výstřelek, je nyní "trendy" - škrtá se na všech stranách. Proto dekáda před námi bude v Evropě méně veselá, než byla ta uplynulá, stimulovaná neustálými deficity. Ekonomiky budou ještě více závislé na exportu a exportní odvětví (průmysl) by měla dominovat v alokaci investic.

Je to, co vidíme ve světové ekonomice, organický růst, nebo je všechno uměle taženo podpůrnými balíčky? Co myslíte? Ivan S.

JM: Podpůrné balíčky v současnosti dominují, zejména v rozvinutém světě a v Číně. V jiných zemích, v Indii nebo v Brazílii, je jednak dostatečně robustní poptávka s příznivými demografickými parametry, jednak subdodávají do stimulovaných ekonomik. Nevidím na stimulaci v recesi nic zásadně negativního. To je velké poučení z krize 30. let, kdy Fed zvýšil úrokové sazby. Před 20 měsíci jsme byli poblíž totálního kolapsu finančních trhů a masivní interevence předešly riziku druhé velké deprese. I přes problémy globální ekonomika ožívá a naše společnost nedává vysokou pravděpodobnost tzv "druhému dnu".

reklama
reklama