Obsah stránky

Co nám napoví trh dluhopisů? (1/3)

23.8.2011  6:15 Autor: Jan Dvořák, šéfredaktor, Proinvestory.cz

Autor logo: Proinvestory.cz

Obligační trh je klíčovým trhem, v porovnání s akciovými je zhruba trojnásobný. Byl spouštěčem krize v roce 2008 a bude i nyní. Mimořádnou událostí bylo nedávné snížení ratingu Spojených států agenturou Standard & Poors. To samo o sobě zatřáslo trhy. Kdyby rating snížila další agentura (ať už Moody’s nebo Fitch), akciové i obligační trhy by šly do kolen. Obě agentury zatím potvrdily rating AAA, ale zároveň varovaly před možností jeho snížení v případě, že Spojené státy nepřistoupí k dostatečným úsporným opatřením.

reklama
Dluh - ilustrační foto

Proč takové haló kolem změny ratingu zemí? Nejde jen o symbol, v první řadě jde o peníze. V nejbližších dvou letech totiž čeká svět velká vlna refinancování, stávající úvěry vchází do splatnosti. Čím nižší rating, tím vyšší úroky. Těžko lze čekat, že některým zemím by byl rating v tak krátké době vrácen zpět na původní úroveň. Proto se politici zemí se sníženým ratingem (ať už to je Řecko, Itálie nebo USA) tak bouří, někteří dokonce podávají žaloby na ratingové agentury. O jaké částky tady jde?

7 příčin nejistoty v Evropě

Vláda USA bude nucena refinancovat částku kolem 7 bilionů dolarů. Největší evropské banky budou muset refinancovat kolem 5,4 bilionu eur. Evropské vlády pak čeká vlna refinancování 1,5 – 2 biliony eur. Celkem tak budou trhy nuceny refinancovat částku blížící se 20 bilionům dolarů. V tom nejsou zahrnuty nově vzniklé deficity, které potřebu získání dluhů navýší o další bilióny. Každý procentní bod na úrokové sazbě představuje okolo 200 miliard dolarů ročně na placených úrocích. To jsou závratné sumy. Proto tolik povyku.

Právě slovo "refinancování" je dnes klíčovým. Velmi výstižně to vyjádřil ve svém nedávném dopise investorům Howard Marks, jeden z nejvýznamnějších manažerů hedgeových fondů. Stručně řečeno, podle dosud běžné definice vyjadřoval rating schopnost dlužníka splatit své závazky. Dnes podle jeho názoru došlo k významovému posunu – rating v dnešním chápání vyjadřuje schopnost dlužníka platit úroky a refinancovat své závazky. To je zásadní posun. Jak sleduji dění v poslední době, dávám mu za pravdu.

Kdy se tedy může dlužník dostat do nesnází? Dostane se do nich v okamžiku, kdy věřitelé trvají na splatnosti a nejsou ochotni poskytnout nové úvěry. Pokud by rating vyjadřoval schopnost dlužníka splatit své závazky, musely by ratingy vyspělých zemí být výrazně níže. Čínská ratingová agentura Dagong bude ve svém hodnocení zřejmě blíže skutečnosti (Německo a Rakousko AA+, Francie a Itálie s ratingem AA-, USA a Španělsko s ratingem A-).

V benevolentním otáčení úvěrů věřiteli je i jedna z příčin stávající krize. Nedožadovali se splacení, jen je otáčeli a navyšovali dál a dál. Až se ukázalo, že král Řecka je nahý a nemá na splacení. Nyní se totéž ukazuje i u dalších zemí.

Tagy:  dluhopisy, dolar, euro, kvantitativní uvolňování, vzácné kovy

Čtěte také:

  • Novinka z Kalouskovy dílny: Protiinflační dluhopis(10.5.)

    Právě dnes, ve čtvrtek 10. května, se spouští emise státních dluhopisů pro veřejnost. Novinkou je sedmiletý dluhopis, který bude úročen podle míry inflace (v případě deflace je úročení nulové). Tento typ bude určen pouze pro fyzické osoby nebo občanská sdružení fyzických osob. Maximální limit objednávky na osobu bude pět milionů Kč.

  • "Hledáme bezpečí!", křičí trhyvideo(9.5.)

    Výnosy 10letých německých státních dluhopisů poprvé v historii klesly pod 1,5 %. Poptávka po těchto cenných papírech je pochopitelná z pohledu vztahu k riziku, trochu méně už dává smysl dlouhodobě, totiž při očekávaném růstu inflace. Ta podobně nízké zhodnocení nepochybně hravě vymaže.

  • Goldman Sachs: Loňský podzimní propad se na evropských trzích opakovat nebude(17.4.)

    Prudký propad akciových trhů vyvolaný ztrátou důvěry a prohloubením dluhové krize v eurozóně se letos opakovat nebude. Tvrdí to ekonom z Goldman Sachs Francisco Garzarelli. Kde bere optimismus?

  • České státní dluhopisy pro občany: Zapráší se i po květnové emisi?(16.4.)

    Dle prozatím kusých a neoficiálních informací by ministerstvo financí mělo koncem prvního pololetí nabídnout drobným investorům pětileté kupónové a reinvestiční dluhopisy. Výnos do splatnosti by měl dosáhnout stejně jako v inauguračním úpisu v říjnu loňského roku zhruba 3,1 % p.a. To je nadále poměrně atraktivní úroveň pro konzervativní investici tohoto druhu, a to hned z několika důvodů.

  • Vliv státních dluhopisů na akciové trhy: Strach na prvním místě(4.4.)

    Vysoké výnosy státních dluhopisů mohou napovědět, kdy začíná mít stát vážný problém se svým financováním. Pokud bychom chtěli zjistit, jaký dopad může mít zvýšení výnosů u dluhopisů na akciové trhy, musíme kromě stavu dané ekonomiky brát v úvahu především její velikost ve srovnání s jinými zeměmi a její provázanost s okolními státy. Právě okolní státy mají prostřednictvím domácností, firem, bank a vlád zainvestováno v okolních zemích. Problémy jedné, byť menší země se proto mohou rychle přelít do dalších zemí (dominový efekt).

  • Šance na solidní zisk? Společnosti se nebojí bankrotů a vydávají dluhopisy(3.4.)

    V prvním čtvrtletí vydaly společnosti ve světě podle údajů agentury Bloomberg dluhopisy za 1,14 bilionu dolarů, což je těsně pod rekordem 1,16 bilionu z prvního čtvrtletí 2009. Na meziroční bázi šlo o zvýšení o 14 %.

  • Americké dluhopisy a dolar: Téma jara?(20.3.)

    Již nějaký ten rok jsou americké obligace u řady analytiků a komentátorů (zejména těch, kteří věří v pokračující ekonomické problémy jako já) na čelním místě seznamu cenných papírů vhodných pro spekulaci na pokles. Ale realita byla dosud dlouhodobě jiná. Díky tlaku Fedu na úroky blízké nule ceny amerických obligací nejen že nepadaly, ale dokonce posilovaly. Proč? Jak se často říkává, trend většinou trvá déle, než si kdo umí představit. Přesně to se nyní děje u cen amerických státních obligací.

  • Fed a jeho operace Twist: Jaký je její pravý účel?(20.3.)

    Pánové z Fedu se opět předvedli a potvrdili, kdo je v ekonomice pánem a jakým způsobem lze bankám krásně zamést cestičku k bohatství. Je tomu už téměř šest měsíců, kdy Fed oznámil operaci Twist. V rámci ní se Fed snaží zploštit výnosovou křivku státních dluhopisů tím, že se nákupem dlouhodobých dluhopisů (maturita 6 až 30 let) a současně prodejem krátkodobých dluhopisů (maturita do tří let) snaží snížit dlouhodobou úrokovou sazbu a zvýšit sazbu krátkodobou.

  • Démon řeckého dluhu se vrátil aneb restrukturalizace jde do finále(7.3.)

    Jestliže se Amerika třese na odhalení iPadu 3, pak eurozóna se třese strachem, neboť ji obchází strašidlo v podobě řeckého vládního dluhu, respektive jeho nepovedené restrukturalizace. Včera tohoto démona opět vyvolala řecká Agentura pro řízení dluhu, když privátním investorům pohrozila, že nebude-li účast na restrukturalizaci dostatečně vysoká, uplatní tzv. Colective Action Close.

  • Nový investiční trend: Na mladé trhy přes jejich dluhy(23.2.)

    Je mnoho důvodů, proč následovat úspěšné investory a investovat na mladých trzích pomocí dluhopisů. Jedním z nich je atraktivní poměr riziko/výnos. Populace stárne, stoupá význam penzijních úspor, a pokud budou investoři prahnout po vyšších výnosech, do jejich hledáčku se brzy ve velké míře dostanou dluhopisy mladých trhů. Možná i tento nový trend pomůže využít kapitál lépe než na "drancování" bohatství rozvojového světa.

reklama

Autor: Jan Dvořák

Nejnovější články autora:

  • Nový finanční systém: Světové pořádky se mění(14.5.)

    Současný finanční systém není nutně něco fixního, daného. Uvědomme si, že stávající finanční systém ve světě funguje pouze pár desítek let. Množství lidí však k němu přistupuje jako k něčemu neměnnému, o čem se nediskutuje. Historie je přitom plná předání moci, nejen v rámci jedné země, ale i mezi zeměmi.

  • Boj o cenu zlata(19.4.)

    Pokud jde o trh zlata, jsme svědky bitvy vedené zbraněmi nejtěžšího kalibru. Celé je to součástí globální finanční války, která trvá řadu let a v poslední době se čím dál více stupňuje. V její první (a poměrně klidné) části – řekněme do roku 2008 – šlo o to, aby cena zlata vzrostla o desítky procent. Nyní se tato bitva přesunula do druhé fáze - hraje se o nadvládu nad stanovováním ceny zlata.

  • Černá labuť krouží nad bankovními domy(4.4.)

    Ve vzduchu krouží opravdu hodně černá labuť. Nasvědčuje tomu nevídaná vlna rezignací vedoucích představitelů bank po celém světě. To, že se nejvyšší vedení obměňuje, není noc mimořádného. Mimořádná je míra obměny v posledních měsících. Jak ukazuje graf, v posledních 4 měsících roku 2011 ocházelo 10 až 15 topmanažerů měsíčně. V lednu jich odešlo více než 30, v únoru přes 90 a v první polovině března přes 60. To je nárůst o stovky procent.

  • Americké dluhopisy a dolar: Téma jara?(20.3.)

    Již nějaký ten rok jsou americké obligace u řady analytiků a komentátorů (zejména těch, kteří věří v pokračující ekonomické problémy jako já) na čelním místě seznamu cenných papírů vhodných pro spekulaci na pokles. Ale realita byla dosud dlouhodobě jiná. Díky tlaku Fedu na úroky blízké nule ceny amerických obligací nejen že nepadaly, ale dokonce posilovaly. Proč? Jak se často říkává, trend většinou trvá déle, než si kdo umí představit. Přesně to se nyní děje u cen amerických státních obligací.

  • Kde je zlato, které chybí ve světových trezorech?(13.3.)

    Německo je známo jako jeden z největších vlastníků fyzického zlata na světě – drží kolem 3 400 tun. Zlato tvoří necelé tři čtvrtiny německých devizových rezerv (o něčem takovém si Česká republika může nechat jenom zdát). Dosud se mělo za to, že je všechno fyzické zlato uloženo na území Německa a je plně pod kontrolou Bundesbanky. Nyní se objevily spekulace, že tomu tak nemusí být, že je část zlatých rezerv uložena mimo německé území.

  • Kdo je na řadě? Zřejmě Španělsko(17.2.)

    Podle agentury Reuters se na Španělsko valí problémy. Lze totiž očekávat sankce ze strany EU. Důvodem je neustálé odkládání úsporných opatření. Podle zdrojů obeznámených se situací je to dokonce velmi pravděpodobné. To není dobrá zpráva.

  • Ekonomika: Černé labutě všude kolem nás(10.2.)

    O tom, že současný vývoj je de facto globální finanční válkou, jsem psal nedávno. Podle vývoje a podle toho, co čtu, se zdá, že během měsíce nebo dvou budeme svědky mimořádné události. Tato událost pak poslouží jako rozbuška pro následující víceméně krkolomný vývoj. Co za událost by to mohlo být? Variant je celá řada.

  • Dolarů se zbavuje už i Japonsko. Světová měnová válka odstartovala (9.2.)

    Čína přestává používat dolar, kde je to jen možné. Na vyloučení dolaru ze vzájemného obchodu se Čína domluvila i s Japonskem. Má to logiku - Čína je největším japonským obchodním partnerem, větším než Spojené státy. Čím více zemí se bude řídit tímto příkladem, tím hůře pro Spojené státy.

  • Co se to chystá v Číně?! Devizové rezervy po mnoha letech klesly!(27.1.)

    Čínské devizové rezervy v posledním čtvrtletí poklesly. Podle údajů čínské centrální banky klesly ze zářijových 3,2 bilionu na 3,18 bilionu dolarů. Příčinou je současné ztenčení přebytku zahraničního obchodu spolu se stahováním kapitálu z Číny zahraničními investory. Pokles rezerv sice není dramatický, ale už jen samotný fakt stojí za zaznamenání.

  • Íránské embargo: Nejde o žádnou kapku ropy, ale o postavení dolaru(24.1.)

    Osa Berlín-Moskva-Peking by mohla "do party" přibrat i země Perského zálivu. Právě Írán je jednou z nich a situace kolem něj je jedním z hlavních témat posledních dní. Proto se na situaci kolem něj podívám.

Diskuze