Obsah stránky

Banky vědí své, dluhy nejsou vždy špatné. To jen politici mávají rákoskami (1/2)

20.1.2012  6:15 Autor: Vlad Ender, analytik, National Australia Bank

V posledních několika dnech jsme na dluhopisových trzích mohli vidět něco, co by před několika lety vypadalo jako směšná iluze: na dražbě krátkodobých dluhopisů prodaly německá a britská vláda dluhopisy se záporným výnosem. Ano, čtete správně – investoři dostanou od vlád zpátky méně, než jim půjčili.

reklama

Došlo k tomu přesto, že britský dluh zatím spíše roste a německý má před sebou dvě stejně špatné volby: záchranu eura, nebo rozpad eura.

LIBOR

Pochybuji, že jste si všimli chyby, kterou jsem udělal v úvodním odstavci. Psal jsem totiž o "investorech". Ve skutečnosti hlavními kupujícími těchto dluhopisů nejsou investoři v pravém slova smyslu, nýbrž banky.

Důvod je jednoduchý: na mezibankovním trhu je teď v podstatě nemožné půjčit si bez zástavy. Do roku 2007 to přitom bylo zcela běžné (viz známý LIBOR, sazba, od které se odvíjí mnoho dalších úrokových sazeb, je sazbou pro nezaručené půjčky). V podstatě všechno půjčování jde dnes přes takzvané repo obchody, což jsou ve skutečnosti krátkodobé půjčky s jistinou. Roli jistiny plní právě státní dluhopisy.

Evropské banky se bojí jako nikdy

Jistina jistá a jistina nejistá

Má to háček: není jistina jako jistina. Například řecké dluhopisy by teď nikdo kromě Evropské centrální a Řecké národní banky jako jistinu nevzal. Použijete-li italské, můžete očekávat, že vám někdo půjčí maximálně 75 % hodnoty dluhopisu.

Naproti tomu "německé bundy" nebo "britské gilty" (na trzích je "bund" a "gilt" běžné označení německých, respektive britských státních dluhopisů - pozn. red.) se berou jako jistina perfektní, můžete si proti nim půjčit víceméně plnou hodnotu dluhopisu.

Jejich výnos je sice jen zlomkem výnosu bondů italských, ale když se na to podíváte z pohledu likvidity, jsou až neskutečně lepší než ty italské. A to neberu do úvahy riziko, že se u italských dluhopisů situace ještě zhorší, a sníží se tedy dále hodnota vaší jistiny, takže budete stát před volbou buď půjčku zmenšit, nebo sehnat více jistiny.

Tagy:  dluhopisy, dluhová krize, ecb, evropské banky, německo, velká británie

Čtěte také:

  • Novinka z Kalouskovy dílny: Protiinflační dluhopis(10.5.)

    Právě dnes, ve čtvrtek 10. května, se spouští emise státních dluhopisů pro veřejnost. Novinkou je sedmiletý dluhopis, který bude úročen podle míry inflace (v případě deflace je úročení nulové). Tento typ bude určen pouze pro fyzické osoby nebo občanská sdružení fyzických osob. Maximální limit objednávky na osobu bude pět milionů Kč.

  • "Hledáme bezpečí!", křičí trhyvideo(9.5.)

    Výnosy 10letých německých státních dluhopisů poprvé v historii klesly pod 1,5 %. Poptávka po těchto cenných papírech je pochopitelná z pohledu vztahu k riziku, trochu méně už dává smysl dlouhodobě, totiž při očekávaném růstu inflace. Ta podobně nízké zhodnocení nepochybně hravě vymaže.

  • Goldman Sachs: Loňský podzimní propad se na evropských trzích opakovat nebude(17.4.)

    Prudký propad akciových trhů vyvolaný ztrátou důvěry a prohloubením dluhové krize v eurozóně se letos opakovat nebude. Tvrdí to ekonom z Goldman Sachs Francisco Garzarelli. Kde bere optimismus?

  • České státní dluhopisy pro občany: Zapráší se i po květnové emisi?(16.4.)

    Dle prozatím kusých a neoficiálních informací by ministerstvo financí mělo koncem prvního pololetí nabídnout drobným investorům pětileté kupónové a reinvestiční dluhopisy. Výnos do splatnosti by měl dosáhnout stejně jako v inauguračním úpisu v říjnu loňského roku zhruba 3,1 % p.a. To je nadále poměrně atraktivní úroveň pro konzervativní investici tohoto druhu, a to hned z několika důvodů.

  • Vliv státních dluhopisů na akciové trhy: Strach na prvním místě(4.4.)

    Vysoké výnosy státních dluhopisů mohou napovědět, kdy začíná mít stát vážný problém se svým financováním. Pokud bychom chtěli zjistit, jaký dopad může mít zvýšení výnosů u dluhopisů na akciové trhy, musíme kromě stavu dané ekonomiky brát v úvahu především její velikost ve srovnání s jinými zeměmi a její provázanost s okolními státy. Právě okolní státy mají prostřednictvím domácností, firem, bank a vlád zainvestováno v okolních zemích. Problémy jedné, byť menší země se proto mohou rychle přelít do dalších zemí (dominový efekt).

  • Šance na solidní zisk? Společnosti se nebojí bankrotů a vydávají dluhopisy(3.4.)

    V prvním čtvrtletí vydaly společnosti ve světě podle údajů agentury Bloomberg dluhopisy za 1,14 bilionu dolarů, což je těsně pod rekordem 1,16 bilionu z prvního čtvrtletí 2009. Na meziroční bázi šlo o zvýšení o 14 %.

  • Americké dluhopisy a dolar: Téma jara?(20.3.)

    Již nějaký ten rok jsou americké obligace u řady analytiků a komentátorů (zejména těch, kteří věří v pokračující ekonomické problémy jako já) na čelním místě seznamu cenných papírů vhodných pro spekulaci na pokles. Ale realita byla dosud dlouhodobě jiná. Díky tlaku Fedu na úroky blízké nule ceny amerických obligací nejen že nepadaly, ale dokonce posilovaly. Proč? Jak se často říkává, trend většinou trvá déle, než si kdo umí představit. Přesně to se nyní děje u cen amerických státních obligací.

  • Fed a jeho operace Twist: Jaký je její pravý účel?(20.3.)

    Pánové z Fedu se opět předvedli a potvrdili, kdo je v ekonomice pánem a jakým způsobem lze bankám krásně zamést cestičku k bohatství. Je tomu už téměř šest měsíců, kdy Fed oznámil operaci Twist. V rámci ní se Fed snaží zploštit výnosovou křivku státních dluhopisů tím, že se nákupem dlouhodobých dluhopisů (maturita 6 až 30 let) a současně prodejem krátkodobých dluhopisů (maturita do tří let) snaží snížit dlouhodobou úrokovou sazbu a zvýšit sazbu krátkodobou.

  • Démon řeckého dluhu se vrátil aneb restrukturalizace jde do finále(7.3.)

    Jestliže se Amerika třese na odhalení iPadu 3, pak eurozóna se třese strachem, neboť ji obchází strašidlo v podobě řeckého vládního dluhu, respektive jeho nepovedené restrukturalizace. Včera tohoto démona opět vyvolala řecká Agentura pro řízení dluhu, když privátním investorům pohrozila, že nebude-li účast na restrukturalizaci dostatečně vysoká, uplatní tzv. Colective Action Close.

  • Nový investiční trend: Na mladé trhy přes jejich dluhy(23.2.)

    Je mnoho důvodů, proč následovat úspěšné investory a investovat na mladých trzích pomocí dluhopisů. Jedním z nich je atraktivní poměr riziko/výnos. Populace stárne, stoupá význam penzijních úspor, a pokud budou investoři prahnout po vyšších výnosech, do jejich hledáčku se brzy ve velké míře dostanou dluhopisy mladých trhů. Možná i tento nový trend pomůže využít kapitál lépe než na "drancování" bohatství rozvojového světa.

reklama

Autor: Vlad Ender

Nejnovější články autora:

  • Banky vědí své, dluhy nejsou vždy špatné. To jen politici mávají rákoskami(20.1.)

    V posledních několika dnech jsme na dluhopisových trzích mohli vidět něco, co by před několika lety vypadalo jako směšná iluze: na dražbě krátkodobých dluhopisů prodaly německá a britská vláda dluhopisy se záporným výnosem. Ano, čtete správně – investoři dostanou od vlád zpátky méně, než jim půjčili.

  • Finanční páka: Řadící sluha, řádící pán(8.9.)

    "Dejte mi pevný bod - a já pohnu Zemí," pravil prý kdysi ve starověku Archimédés. Nikdo mu ovšem pevný bod ve vesmíru nedal, a tak nemohl prokázat, zda by páka – jejíž princip popsal a vysvětlil – na hýbání světem opravdu stačila. Světem investování však páka hýbe spolehlivě.

  • Evropské dluhy: Proč se všichni nechováme jako Němci?(13.7.)

    Spořivý sever a zhýralý jih – to je obraz, který se většinou lidem vybaví, když přijde řeč na současnou krizi v Řecku a na jeho "záchranu" Německem. Na první pohled je to jasné – Řekové si užívali levné peníze, ničím nestrádali a do důchodu odcházeli brzy. Na druhé straně barikády pak stojí pracující a spořiví Němci. Morální poučení je tedy zjevné – všichni bychom se měli chovat jako Němci. Jenže ono to není možné.

Diskuze