Vyšší riziko u dluhopisů střední a východní Evropy? Pro Česko by to neměl být problém

| redakce

Poptávka po státních dluhopisech zemí střední a východní Evropy (SVE) byla sice utlumena přetrvávající krizí státního dluhu a silnější averzí k riziku, analytici Erste Group však přesto nepředpokládají výprodej ve větším měřítku, jako tomu bylo po krachu Lehman Brothers. "Aktuální turbulence v eurozóně zvýšily tlak na výnosy a rozpoutaly diskuzi o tom, jakou úroveň výnosů si z hlediska likvidity mohou tyto země vůbec ještě dovolit," prohlásil Juraj Kotian, vedoucí analytik ekonomického výzkumu pro země SVE v Erste Group.

Kritické úrokové míry a průměrné úrokové náklady

Dle výpočtů Erste Group mají Rumunsko, Česko a Slovensko větší schopnost ustát případný nárůst výnosů. Jako měřítko posloužil poměr úrokových nákladů u státního dluhu a státních příjmů. Tento ukazatel zohledňují ve svých rizikových mapách i ratingové agentury.

V souladu s předpokladem, že je "státní dlužník dle konvenční definice solventní tehdy, pokud je schopen splácet dluhovou službu z daňových příjmů", představuje pro Erste Group kritickou výši úrokových nákladů jedna desetina daňových příjmů.

"Vypočítali jsme pro každý stát onen kritický bod, ve kterém úrokové náklady překročí hranici 10 % daňových příjmů. V případě náhlých turbulencí na trhu mohou vyšší úvěrové náklady roztočit dluhovou spirálu. Naštěstí je v Rumunsku, v České republice a na Slovensku průměrná úroková míra, která by pro příslušný státní dluh byla stále ještě únosná, daleko vyšší, což znamená, že kritický bod, ve kterém by se státní finance dostaly pod velký tlak, je relativně vzdálen. Maďarsko by se však mělo vyvarovat objemných úvěrů s úrokovou mírou vyšší než 6 % a snažit se zůstat pod kritickou úrovní," pokračuje Kotian.

Dlouhodobé projekty refinancování Evropské centrální banky mají pozitivní dopad na aktiva zemí SVE. Tříletá půjčka ECB bankám (LTRO) měla pozitivní vliv na napětí panující v evropském bankovním sektoru a způsobila pokles úrokových nákladů nejen ve státech eurozóny, ale díky zlepšení nálady na trzích také v regionu SVE.

"Jelikož četné fondy a pojišťovací společnosti smějí investovat pouze v zemích s odpovídajícím ratingem, klesá počet zemí, ve kterých mohou investovat. Česká republika, Polsko a Slovensko (všechny tři země v investičním pásmu) by mohly těžit ze svého relativně se zlepšujícího ocenění a nízkého privátního a státního zadlužení," pokračuje Kotian.

reklama
reklama